Týden od 8. – 14.3.: Zlato ve vzpomínkách

 

-        

Minulost nese něco, čemu je dobré se přizpůsobit

-          Nostalgický čas hojení, dobře udělá čaj

-          Zvenčí vybarvené vztahy

Zajímavá věc by nám mohla přinést ještě zajímavější výsledky. Budeme-li tento týden vedeni k noření se do vzpomínek, do minulosti, snad až do dětství, klidně se tomu poddejme. Můžeme tu najít něco velmi důležitého, spojitost, logiku, nitku svého života a z toho pramenící jednu velkou odpověď, které se máme přizpůsobit.

Zkraje týdne tedy může být mlhavo, zvláštně, snad i trochu mrazivo a zimno, takže doporučuji teplé čaje, hrnečky s čímkoliv dobrým a hřejivým, nebo cokoliv, co jemně naladí a zahladí, uhladí to, co se v nás niterně rozrýpe. Ale úplně zahazovat těžkými kameny ty rány asi příliš vhodné není, z výše uvedeného důvodu. Když sami sebe jemně provedeme těmi náhle vyvstalými vzpomínkami, může se stát, že už v půlce týdne budeme vědět, proč to všechno a co dál. Přichází ne snad akce nebo nějaký shon, ale jasnější vidění, které notně uleví. Ideálně se může stát, že uvidíme záměr své duše a budeme ochotni k němu jít, snad i proto, že pochopíme díky tomu noření, proč je tu právě teď. A jak k němu máme jít.

Z praktického hlediska to je týden jasně ukazující, kde máme dobré zázemí a kde nikoliv. Takže další ze série událostí a myšlenek, které nás buď úplně rozsekají, nebo s nimi konečně něco uděláme a postavíme se jim, zahodíme je do koše a přestaneme živit to, co je absolutně neživotaschopné. Kompromisy nikdo nebere.

SOBOTNÍ POHODA: Slabost zátěže a síla svobody

Víkendový křehký stav různých vnitřních smírů a smlouvání o kdečem může být nyní inspirován svojí vlastní sílou. Tou, která nás umí učinit odvážné a šťastné. Vzpomeňme si nyní na chvíle, kdy jsme do něčeho šli naplno a pak opravdu nelitovali. A také sílou, kterou nás umí pořádně potopit do bažin a ještě nám hlavu přidržet. Závislosti, zvyky, které škodí – emoce bublají a když tohle všechno dáte na misky vah, asi vám vyjde nějaký výsledek. Tedy jasně opět to, co je třeba nechat minulosti, protože vám to už v žádném případě neslouží k dobrému.

CO může škodit? Přehnané plánování, přemýšlení, čekání – není někde už ten pravý čas přestat plánovat něco, co jen vysiluje (a nechat to osudu)… není někde čas přestat přemýšlet a mořit se možnostmi (a nechat to osudu).  Jako bychom tu něco měli nechat být a neutápět v tom cennou energii. Možná vzkaz pro někoho.

Na straně druhé to silné v nás může být probuzeno dokončením něčeho, v čem jsme už ve finální fázi. Kde jsme tím tak moc zatíženi, tak moc otráveni, že těsně před cílem to raději vzdáme. Tak tady se radí, abychom to nedělali, protože takový ze hřbetu odstraněný rest, byť z posledních sil, přinese takovou svobodu, až se nám z toho úlevou zatočí hlava.

V tom všem zmatku bychom si měli uvědomit dle kartičky Hvězdných duší, že „buď vůdkyní, jakou bys sama chtěla mít“. V tom cítím nutnost si uvědomit, že tu hledáme v celém našem vnitřním procesu své vlastní řešení, které nemusí mít nic společného s řešením, která fungují jiným. A proto jsme pořád tak ponořeni, protože tady jde o nás, o naše funkční mechanismy. Co jednoho posílí, druhého oslabí – a naopak. Tak k sobě buďme upřímní a zkusme si nad sobotním čajem říct, že zkusíme pro sebe udělat něco dobrého, byť by to nikdo kolem nás nechápal!

PŘED VÍKENDEM: Pokračujeme v křehkosti týdne…

A pořád to není na žádné jásání ani velké akce, pořád je to čas lenivý a vnitřně křehký. S Poustevníkem budeme chtít poustevničit. Hledat, nacházet, konečně na něco přijít, mít řešení, prožít ten pocit, po kterém tak dlouho prahneme. Pomoci nám k tomu mohou různé druhy odpočinku nebo vlastních metod, o kterých víte, že na vás platí, že se vám po nich vždycky uleví. Cokoliv, co o nás pečuje, co nám dodá sílu, výživu, však každý ví, kde v tuhle chvíli ošetřuje svoje vnitřní i vnější rány a tento vleklý stav trval celý týden. I víkend nám přináší snad jen větší touhu dořešit resty týdne, opravdu si přispat – nebo cokoliv. Ale také to mohou být ty jiskřičky, které jsme hledali, které jsme v sobě tím dlouhým  březnovým procesem nacházeli. A jsou také velmi křehké, nenápadné, jen naše… ty hluboké vnitřní procesy nejvíce stahují témata, ve kterých potřebujeme změnit styl, místo, vztahy, odejít z nevyhovujícího. A pak tam, kde jsme dlouhodobě přetěžováni a potřebujeme odpočinek, nebo kde se dlouho nic neděje a jsme opravdu ve slepých uličkách. Zdá se celkově, že řešení je pouze nyní v tom, abychom něco starého nechali odejít. Možná ten poustevník nám do víkendu nese světlo, které osvítí novou budoucnost pouze tehdy, když řekneme – a toto už nechám minulosti…

Jenže to, co minulosti necháme, může být velmi překvapivé, a proto to zpomalení, proto to přecitlivělé a unavené rýpání se ve starém. To, co máme vyhodit ze života, může být totiž něco, co by nás vyhodit ještě před týdnem vůbec nenapadlo, tak silná byla košile zvyku.

Tak snad s touto malou nápovědou bude víkend plodnější, mějte ho co nejlepší…

 

V HLAVĚ OTÁZKA: Výklad na tři karty s Šamanským léčením

 Otázka zněla… kudy dál z křižovatky, na které zrovna jsem?

1. pozice: Minulost (což lze cítit jako kořeny, zázemí, od které ho se odrazit)

Karta Vnitřní cesta:

„Kdo bloudí, nemusí být ztracen. Každý z nás je občas natolik stravován svou osobní cestou, že má sklon ji promítat někam jinam. Všechny duše přicházejí na tuto planetu s úkolem učit se a žít svůj život. Každý z nás má svou odlišnou cestu, po které se má ubírat.

Nehodnoťte cesty druhých – vždy respektujte, v jakém místě na své pouti se nachází. Nepožadujte od ostatních, aby směřovali tam, kde jste vy. Když se tím budete řídit, dopřejete jim nejen své blahodárné vibrace, ale také přijetí bez posuzování. To je velký dar, který můžete dávat i dostávat.“

Mými kořeny tedy může být vědomí mé životní cesty. Mé zkušenosti, vědomý život, ty kořeny pak nejsou tolik nehybné, ale vnímám je pak jako živoucí bytost, zdroj moudrosti, který s uvolněním mám nechat napájet přítomný okamžik.

Týden od 1. – 7. 3.: Až do hloubky, a proto o kus dál

 

Zdá se, že tento týden se budeme dostávat do hloubek, do pocitů bezbrannosti a to pro někoho může být dobrým bodem odrazu od různých křivd minulosti, pocitů vykořenění a lítostí, chyb….uleví se, protože pocítíme velmi intenzivně, že už můžeme jít dál. Bezbrannost tento týden bude zdrojem moudrosti, a tak rovnou říkám – nebudeme-li se cítit dobře, budeme-li mít jakékoliv duševní i tělesné potřeby, které nás budou zahánět k sobě samým, poddejme se jim jak jen to bude možné. Tento stav má za úkol nám podat pomocnou ruku. Zavést do hloubky, a proto o kus dál tam, kam patříme, kde nám něco dojde, kde se nám začne dařit, kde bude jiskra naděje, nebo jen pocit, že konečně je nějaká stará vlezlá špína uklizena – a tedy se můžeme rozhlédnout, co dál. Čím víc se nenecháme rušit okolím nebo tím, o čem moc dobře víme, že nám bere sílu, tím lépe na svou životní situaci nahlédneme. Tím moudřejší budeme, tím sami sobě podáme pomocnou ruku. Či nám ji může podat i někdo zvenčí.

Mohou tu být dozvuky víkendu, úplňkového času, možná jsem si vlivem toho očišťování a přerovnávání uvědomili něco velmi důležitého, ale ještě není čas se dát do práce, ale je čas ještě doočistit, dooplakat nebo dopochopit to, co nám tu přišlo důležité. Je to čas hájení, ve kterém jsme. Čas klidu a cestování ve vlastní duši, v minulosti, nebo naopak v budoucích plánech, které najednou budou žitelné, budou naše, osloví nás. Přijde na to, jakou osobní proměnou každý procházíme, co se o nás otřelo v posledním týdnu – tak to bude pokračovat a bude to chtít, abychom to uchopili hlouběji.

Abychom pak věděli, kam jít. Kde je ta naděje pro budoucnost. Kde je ta konkrétní akce pro budoucnost.

Úplněk v Panně: SPECIAL s Kartami hvězdných duší

 

Chození kolem jedovatých kaší už odzvonilo? Ve speciálu s kartami Hvězdných duší se podíváme na to, jak svůj krok odlehčit, jak nezabředávat tam, kam nechceme, jak být na sebe přísnější, ale zároveň jemnější. Je to laskavé odvedení se od nevyhovujícího… co nám tedy pomůže?

Beran: Důvěřuj tomu, kam jsi vedena. Vám čas tohoto úplňku jasně ukáže. Bez kompromisů!

Býk: Vzpomínky a dary duše. Tohle jsi už někdy dělala. Vám nejvíce pomůže ohlédnutí se do minulosti, staré chyby, nebo naopak způsoby a zvyky, které vám vždy přinesly úspěch.

Blíženci: Uzemnění. Buďte tedy praktičtí a nohama na zemi. Trošku jako buldozeři, chvíli bez hlavy v oblacích – hrňte sami sebe a tu kaši pryč od sebe a směřujte k úspěchu po vyšlapaných stezkách.

Rak: Vše přezkoumej. To, co není v souladu, musí odejít. Nalaďte se tedy na soulad, s čím nejste spokojeni, od toho odstupte. Jak vám potom je? Je to už ono?

Úplněk v Panně, 27.2.: Dívejte se kolem… je tu „něco lepšího“!

 

Jsme na začátku nových pořádků. Někoho může chytit jarní úklid a přerovnání domácích pořádků, čančání nebo i velké smýčení, někoho chytne zahrádkářská mánie. Někoho chytne klid a spánek a pořádně a dosyta se vyspí. Máme potřebu ovládnout chaos, který kolem nás může být – a bude se nám to dařit, protože uvidíme přesně, kde má NÁŠ CHAOS ZAČÁTEK, kořen. Tím pádem jakékoliv řešení, odkládané záležitosti nebo práce vyžadující pečlivost, nám půjdou opravdu od ruky! Zvýrazňuje se to, co je v pořádku – a pak jsou z nás workoholici, nebo co není v pořádku – a pak jsou z nás nevrlé lemry nebo hypochondři. Ovšem – srovnejte se do latě tak nějak rozumem. Přemožme se a běžme si zaběhat, nebo uklidit, udělejme si lehčí jídelníček – to je úplně jedno, ale něčím uspokojte tu přísnou puntičkářskou Pannu, jinak vás bude strašlivě pronásledovat a psát černé puntíky.

Letos nás to hodně povede k tomu se osvobodit, a to hlavně od chození kolem jedovatých kaší v našich životech. Uzdravit se. Co úplněk před dvěma týdny načnul, rozrýpal, to Panna ještě jednou přerovná a upraví léčebný proces, jak vidím. Výmluvy nikdo nebere, samo škodění nikdo nebere. Tento úplněk nám jasně ukazuje na témata, ve kterých musíme něco udělat naprosto jinak, vzít v potaz to, co v potaz nebereme – a vůbec, stoupnut si na životní křižovatku a podívat se, jak to skutečně je. Je tu totiž jedno velké posvícení na možnost, jak se osvobodit. Jak začít znovu. A lépe. A změna plánů, protože tu je najednou něco – lepšího! Nevím co… ale je v tom ten pocit „wau, tak to je fakt ono…“. Ve všem tom účetnictví a puntičkářství – to rozhodně musí být něco, co bude kvalitní a léčivé.

Týden od 22.-28.2.: Týden plný práce, boje se lpěním a vyčíháním příležitostí

 Týden plný práce, co si budeme povídat. Sice nám první dny tohoto týdne nesou zajímavé zprávy, uvolňují cestičky kupředu a využijme toho prosím naprosto naplno, ale pak už to budou jen plné ruce práce, která může být někdy celkem nezáživná. Plány mohou ztěžknout, bude potřeba do noci pracovat na tom svém a chodit spát nad ránem – obrazně řečeno. Tady mám pocit, že mohou být i neklidné noci, že to zatížení a tlak na finiš u záležitostí, které jsou nám nepříjemné, které chceme mít z krku, může být hodně velký. A přijde na to, kolik takového balastu na sobě máme. On jinak je týden hodně o poctivé práci a plánování, o vyčíhnutí správných příležitostí, které ale potřebují mít svěží mysl a volnou cestu, čemuž částečně pomůže ten akční začátek týdne a vlastně pak i ta pracovní část, protože volnou cestu si někdy musíme zařídit sami svýma holýma rukama. Nepříjemné je, že do těch  změn a práce, ač jde o dobré věci, se nám nyní nemusí moc chtít, protože buď budeme unavení, budeme mít pocit, že „na tohle fakt nemám  náladu“, nebo prostě jen se nám do těch změn ještě nechce, ten protitah je o udržování současného stavu, protože… těch důvodů mohou být tisíce. I kdyby jen nostalgie. Ó ano, může se tu už dít i to, že nastávají vysněné změny, ale vidíme, že to znamená opustit staré pořádky, pohodlí a emoce. A vidíme, že ač jsme si stěžovali na vše možné, tak jsme to nějakým způsobem milovali, či spíše – na tom lpěli.

RECENZE knihy: Satya Singh: Kundaliní jóga

 

Máte problémy s páteří?

Nebo s tím, že se nemůžete v životě pohnout kupředu nebo tam, kam chcete?

Takto celá cesta začíná: „Cesta duše je pomalá cesta naší duše po páteři vzhůru, která je řízena kundaliní energií. Tato cesta vzniká z potřeby rozpustit hluboko usazené napětí bránící nám v tom, abychom byli dokonale šťastní.“ Splnila kniha moje očekávání?

Chtěla jsem:

-          Najít informace o psychosomatice páteře a pochopit hlubší souvislosti

-          Najít dobré cviky k rozhýbání páteře

 Oboje se splnilo do puntíku. Psychosomatika je probrána v tabulkách, obrázcích a snadno se k jednotlivým částem vrátíte pro opětovné připomenutí. Cviky patří k těm velmi dobře popsaným. Jsou tu obrázky i dobré popisky. Nemůžete udělat chybu.

Ale to tu bylo jako bonus, to mne dostalo nejvíc!

Nádherná atmosféra povídání, které nás zavádí do světa někoho, kdo 44 let zasvětil józe, ze světa, do kterého většinou přístup nemáme, vše zakryté mlhou historie a vůní kadidla.

Týden od 15.-.21.2.: Poslouchejme osud, počítá nám to…

 

Rodí se obzory budoucích úspěchů, to je asi nejvzácnější dar tohoto týdne. Když se pečlivě zahledíme do dálky, uvidíme obzor, naději, byť třeba jen v nějaké drobnosti, ve filmu, v knize, v náhodném setkání na ulici. Ale tyto doteky příjemných emocí, pochopení nebo splněných úkolů a příjemného spočinutí sami v sobě mohou být začátkem a pobídkou ve chvíli, kdy chceme opravdu s tím vším něco udělat. Je to svým způsobem začátek zanechání minulosti za sebou s tím, že se už k ní nebudeme ani chtít vracet. Mám tu pocit smíření, úmluv, které překonají roky, pochopení minulosti, splynutí se smyslem života, který nalézáme. Jak poetické to je! Co to ale může znamenat v praxi? Kolem nás se může dít něco více či méně nápadného, co nám ukáže, kde je naše místo a dá nám to vědět s poměrně velkou razancí. A nám to bude příjemné. Minimálně v první polovině týdne – někdo tento čas může prožít jako ve snách, okouzlen svým novým vnitřním nastavením, někdo se zase pustí směle do práce – a oboje je správně. Ale v druhé půlce týdne mohou přijít výčitky nebo různí vnitřní bubáci, jestli jako to opravdu myslíme vážně, nebo jestli to na nás není moc. Z přemíry těch vjemů se budeme potřebovat trošku dostat, odpočinout si. Takže když po tom všem najednou přijde propad nebo únava, dopřejte si odpočinek, není to o tom, že by dosažené výsledky byly špatně a máte brzdit, ale jen o tom, že tušíte, že před vámi je úkol – a tak je dobré se na něj připravit a trošku se třeba i stáhnout do ústraní a sami vnitřně prožít tyto změny. Jako když odjedeme na dovolenou o samotě, abychom prostě jen byli sami se sebou. A nic víc… Nic víc není potřeba než jen tento týden poslouchat osud, dávat si dohromady jednu a jednu – a vytěžit zlato ze své minulosti, dětství a prožitého.

SOBOTNÍ POHODA: Uzemnění, zastavení, klid

 

Co na to říct? Máme nejmrazivější víkend celého roku a tomu odpovídají asi i kartičky, čas bude přát zastavení, rozjímání, hledání v sobě samých, napadá mne, že by nám dobře udělala nějaká série starých hitů z mladých let, melodií, v nichž máme uloženy různorodé emoce a zážitky. Nebo si naplno pustit nějaký ten koncert, kdoví. Ale na emoce nám to bude působit hodně. Něco odplaví, staré nánosy, slupky, celé duny písku, který tíží. Stejně tak můžeme tím, že se tento víkend zastavíme, obnažit něco zlatého, cenného, čerstvého, prostě našeho – co už dlouho hledáme.

Nalaďme se dnešního večera společně s horkým čajem na hluboký vnitřní smír a počkejme, co v nás probudí. Chuť si zazpívat, zatancovat, nechat si uši naplnit hudbou? Nebo nás uchvátí bílá sněhová peřina míru, klidu a ticha? U každého to bude jinak, ale ve hře je tento intenzivní pocit smíru, za kterým následuje oddechnutí si, klid, ozdravení všeho, co ozdravit potřebuje a příval energie společně s chytrým řešením, které třeba právě potřebujete. Bude tam, bude nadosah. V tom klidu a míru. A přijde samo.

Tak přeji krásný sobotní večer.

Rebecca Campbell: Karty hvězdných duší a JEDNA OTÁZKA

Nádherně růžovomodravé karty lze shrnout jedním slovem: hluboké. A tako pravdivé a laskavé. Kniha je příjemným čtením pro relax i náhledem do historie, kdy se vždy dočítáme o tom, že naši předkové měli neodbytný pocit, že lidstvo pochází z hvězd. I autorka si tento pocit prožívala a když se zahleděla do hvězd, napadlo ji vytvořit právě tyto karty. Jsou hluboké a zavedou nás přesně tam, kde se cítíme, že jsme při pohledu do hloubky letní oblohy.

A pak nás mohou napadat otázky. Třeba…. Máte pocit, že jste na všechno sami?

Novoluní ve Vodnáři, 11.2.: Diktátor může udělat tlustou čáru

Novoluní ve Vodnáři je letos posíleno energií rozhodnosti, jasnosti a přísného vidění faktů kolem nás. Kdo má v něčem jasno, je pravděpodobné, že nyní dojde k činu. Kdo nemá, patrně uvidí svět kolem sebe tak přesně a jasně, až to s ním může slušně zamávat. Velkou roli může hrát také to, co sami víme, že máme/musíme udělat, ale pořád se z toho nějak vymlouváme, což ostatně bylo téma rozvalující se minulými dvěma týdny. I tady to může gradovat. Vnitřního diktátora je nyní vhodné vzít v potaz, pokud tedy ne rovnou ho poslechnout na slovo. Takto složitě popisovaný vnitřní i vnější boj s okolnostmi současného světa nás totiž má zavést ke světlu, slunci a rozjasnění toho, co potřebujeme rozjasnit. Změny a revolucionářské myšlenky nás budou pronásledovat především tam, kde jsme o něco přišli, nechali se okrást, kde bylo to příslovečné „za dobrotu za žebrotu“. No, nechcete nyní naštvat někoho, koho jste okradli, nyní ne… ani ho snad potkat, protože pozor „jemu to došlo!“ a je slušně našlápnutý.

Druhá strana mince je příjemnější, posunutí ke změnám se dočkáte všude tam, kde bylo dlouhé období temnoty, trápení se bezvýchodností – najednou tu východ bude, byť by to bylo jenom světlo. Ale i tak je tu šance začít s tím světlem v srdci žít. Tlustá čára bude narýsována všude, kde to dovolíme, kde povolíme sevření sebe samých a dovolíme se rozhodnout k něčemu, co je přece dlouho jasné. Nebo co nám osud nachystal, nabídl – jasně nyní uvidíme, kde tu tlustou čáru bez minulosti potřebujeme.  Dary se budou sypat ještě v jedné oblasti – zlomených srdcí. Stojí za to se nyní dobře zamyslet nad láskovými smutky a tužbami – a třeba přijde něco, co vás osvobodí, co nám možná naznačí, že kdybychom se něco začali učit…změnili cosi… tak by nám bylo lépe.  Protože je čas jít dál či čas udělat to, co jste udělat už dlouho chtěli. Jsme noví, poháněni pocitem nepohodlí k tomu, abychom si sami pro sebe vymysleli a pozvali do života zlepšující udělátko, vynález nebo nový způsob myšlení.

Týden od 8. – 14.2.: Zúročení dobrého, ukázání prstem na špatné

Týden začíná klidně a kromě toho období vodnářského novoluní i klidným zůstává. Je to trochu rozpor, ale alespoň uvidíte, jestli jste se svým životním záměrem v souladu nebo nikoliv. Malé investice, pobídky, rozhovory, přijmuté i nabídnuté informace se nám v tomto týdnu velmi rychle zúročí a přinesou možná i vyčištění těch témat novoluní. Vyplatí se tedy co nejvíce našponovat síly k tomu, aby na našem životě bylo všechno klidné a dobře rostlo. Připravit si půdu – s dobrým úmyslem: a v tom případě můžete být v klidu, protože další dny už budou jen o nacházení způsobů, jak tuto půdu ještě víc zúrodnit a kultivovat a čas a různé prostoje můžeme vnímat dokonce pozitivně, snad proto, že nám odpočinek jako takový bude dělat výrazně dobře, nebo i pro vědomí, že to, co se děje nyní „tam někde venku“, se děje v náš prospěch a brzy budeme mít výsledky.

Není to ale příznivý čas pro podvody, nalhávání (i sobě samým) a přetěžování těla i ducha – tohle všechno se neskutečně zdůrazní a dá nám co proto. Někteří tedy mohou v tomto klidném týdnu zažít jasnou ukázku toho, kde je jim brána energie, zdraví a vůbec, prostě to, co nám právě zajišťuje ten tentotýdenní klid. Zvenčí se opravdu schyluje ke změnám. Někdo si před nimi odpočine a druhý si ještě bude muset poklidit. Věčné téma letos, ten úklid….

 

SOBOTNÍ POHODA: Otřepte ze sebe podivné zvyky k ničemu

Sobotní večer znovu míří do černého, minimálně nás pronásleduje stejně jako poslední dny snahou něco vyřešit, chtěním zacílit konečně už do černého. Veškerá nervozita nebo napětí a nepopsatelné stavy nepohodlí na duši mohou mít společného jmenovatele: něco v nás se snaží zapasovat díleček puzzle na to správné místo. A ono nejde a nejde, až najednou – ach, ta úleva. Jenže úleva tu  není zadarmo, to vůbec, naopak – je až podmíněna tím, že se pustíme nějakých starých ošklivých návyků, které jsou k ničemu, když se na ně blíže podíváme, nebo cílů, které už vlastně nejsou našimi cíli, jednoduše, nefunkčního. Problém je, že tuto nefunkčnost nemusíme na první dobrou vidět, protože se schovává za něčím nezdravým, co se tváří, že nám vlastně prospívá a jak bychom byli zdeptaní, kdyby to tady nebylo. Takže nemůžete-li se svým dílkem puzzle hnout, zkuste se probrat všemi všedními činnostmi a myšlenkami, které máte v hlavě. Které skrytě terorizují? Na které jste skrytě už tak naštvaní? Víc a víc nás to bude vést k novoluní, kde i případné víkendové tápání bude u konce.

Naopak tam, kde víme, jak dílek zapadl, kde přichází ta úleva, je vhodný čas pro vyhrnutí rukávů a puštění se do práce na všem, co vám nyní zapadlo. Přemýšlet, tvořit v tichosti, plánovat, dívat se na vlastní horizont. To, co tady je, co můžeme vytvořit jen tím, že si v tento zvláštní vodnářský čas uvědomíme, co skutečně chceme, nás může ovlivnit na hodně dlouhou dobu a možná i rozhodnout o tom, jak pevné budeme mít zázemí v budoucnosti.

A asi i proto se kolem nás energie třese a je celá vzteklá v případě, že si sami na tom štěstí stojíme zbytečnými zvyky a zcela ignorujeme své vlastní pravé já.

PŘED VÍKENDEM: Vzpomínám si,… na sebe…

Víkend se nám patrně ponese v mlžném oparu vzpomínání na to, k čemu tu jsme, k čemu  jsme předurčeni. Dobrá příprava před novoluním ve Vodnáři, které odstartuje vhodný čas pro začátky záležitostí, které máme připraveny na spadnutí. Ať už budeme konat, nebo nám konečně něco dojde, něco, co se dlouho připravovalo.

Důležité ovšem je využít opar tohoto prvního únorového víkendu. Pravidlo první: zapomenout na křivdy.  Naprosto. Vyzvat sám sebe, abychom na chvíli byli sami se sebou a klidně se soucitem k sobě samým přijímali i ty situace, které na nás někdo hodil a odkráčel si s lehkou hlavou. Co se přihodí v takovou chvíli, kdy si takový víkend uděláme, se rovná až magickému působení osudových náhod a myšlenek, které přijdou na mysl. Co by se mělo stát? Uzavře se jeden okruh, část, situace, styl myšlení a otevře se další, mnohem plodnější.

Někomu se mohou tímto přístupem povolit veškeré násilím zavřené dveře jeho života a konečně vejde to, co si tak moc zaslouží, protože na tom tak moc pracoval. Máme možnost dotknout se svého plánu duše. V každém případě psychicky, mentálně a citově. Pro někoho to ale bude už i projev v realitě, který bude-li správně uchopen, může změnit život směrem k plodnosti, radosti, teplu a rodině a spokojenosti.  To hlavní téma tedy  zní – jak chci žít spokojeně dlouhodobě? Vždyť já si na to vlastně vzpomínám! A to jen proto, že na chvíli odmetu veškerý balast druhých lidí ze sebe samého.

 

ÚNOR obecně a pro jednotlivá znamení: Držme směr a klid!

 

V únoru jsem se zaměřila na to, jak co nejlépe ještě šetřit své síly, ono se to v této době, i v té únorové konce zimní, nakonec nejvíc hodí. Únor může být plný různorodých událostí přesně na míru, mnohé pochopíme, nové se rozryje, ale především se ty změny budou týkat záležitostí, které jste v sobě i v navenek ukončili. Přijde úleva. Nebo které jste začali. Přijde vědomí nového začátku. Všechny závěry, tlusté čáry, nové počátky, vše, do čeho jste dali obrovskou vervu, se uzavře. Už nebude třeba se snažit dál, všechno vejde do hladších kolejí a my uvidíme, že se nám to vyplatilo – nejenže s tím vším najednou budeme spokojení, až blaženě spokojení, klidní, dodá nám to síly, ale budeme mít možnost rozvíjet své plány dál… s koncem února pak ty posuny a události mohou být více praktické „vzhůru tedy do nového, když jsi na tom pracoval…“ a mělo by nám to být celkově příjemné, jsou to takové příležitosti jako na míru. Takže se vyplatí se vším probrat, ještě popřemýšlet, kde co není úplně vyhovující a co ještě vyklidit, co začít, protože jsme to tak dlouho odkládali.

Týden od 1. – 7.2.: „Uklizeným štěstí přeje… anebo plnou parou vpřed, leč mnohdy ještě s košem odpadků v ruce“

Čím víc budete mít tento týden v sobě jasno, čím víc překonáte své přežité a již nechtěné já, tím lépe pro vás. Na jednu stranu bude týden akční, posunující, nabízející podporu všemu novému, co do svého života  pozveme, na co nového se připravujeme. Skvěle se nám budou dodělávat resty, učit se nové, začínat nové a dělat první kroky. Nevylučovala bych tady i nějakou podporu zvenčí, která nás odmění a utvrdí ve správnosti záměru. Na stranu druhou ještě v rukou budeme držet ty odpadky starého Já a to může být v polovině týdne zdrojem pochybností, jestli nejsme moc zbrklí a jestli náhodou nevyhazujeme něco, co by se mohlo ještě hodit. Asi takhle… máte dobrý pocit z toho, když si z toho pytle odpadu vytáhnete něco, je to věc, která vám udělá hezčí den a zahřeje vás? Tak fajn, i to se může stát, ale hlavně aby to nebylo něco „na horší, na ven, na doma, lepší vrabec v hrsti, že?“ Ne ne, nyní platí, že čím více volného prostoru si dáme, čím více zašněrovaného povolíme, tím lepší prožijeme týden a následně i víkend, který už přináší více praktické naladění na nové začátky. Což pro někoho může být sklízení prvních úspěchů, skutečné zakládání nového života nebo i jen třeba to, že pocítí volnost, kterou si dal… ucítí tu sladkou jarní vůni ve vzduchu a je rád, že to martýrium boje se starými, zašlými a škodlivými návyky/lidmi/situacemi… se vyplatilo.

SOBOTNÍ POHODA: Mýdlové bubliny dobrých nápadů a mapa našich událostí

 

-     

   Najděte zákonitosti svého života

-          Zapište si nápady, směry, pocity a náhody nyní silně prožívané

Péče bude hlavním tématem tohoto hebce krutého víkendu. Co se nám ukáže dnes? Růst, funkčnost… to milé rozmilé, co tu mohlo být včera, se nyní začíná odívat do kabátku praktičnosti. Uvidíme, co skutečně dokázat můžeme – a to nás bude těšit. A pochyby a zátěž přijdou tam, kde to buď nejde, není ten správný čas, nebo se bojíme. Řešením je ohlédnout se zpátky do minulosti, dnes je ideální čas na rozplétání nitek souvislostí. Co se nám v životě cyklicky opakuje? Co nás pronásleduje? Kdy se nám pravidelně nedaří, nebo naopak daří. Kdy slavíme úspěch, kdy nás život posouvá dál a k lepšímu? Možná si dnes sednout a nakreslit si takovou spirálu svého života, která může něco pro někoho nyní velmi důležitého objasnit. Vzít tužku do ruky a věnovat si pár dlouhých chvil, tohle není jen tak akce na pět minut – to  je vzkaz pro někoho, kdo to v tuhle chvíli slyšet potřeboval.

Co tu ještě je?

PŘED VÍKENDEM: Vůně horkého kakaa a spojení se podstatou sebe samých

 

-         

Zachumlejte se do vůně horkého mléka či kakaa

-          Najděte se a zamilujte se do sebe

-          Pohlédněme na to, co milujeme, kam směřuje naše pravé já…

Poslední lednový, pocitově zimní víkend, přináší nám kromě té imbolcové něhy, ve které si musíme sáhnout na dno svého pravdivého já, ještě pár dalších aspektů. Výzva, abychom byli dobří, v souladu se sebou, se svým okolím. Dokonce se může stát, že během těchto dnů nějak až infantilně zahoříme nostalgií, něhou nebo láskou k někomu, ke komu bychom to nikdy dřív neřekli. Závan velmi intenzivní, byť může být krátký, takové vděčnosti, jako když se dítě stulí do náruči své maminky a je rádo, že ji má. Taková vůně kakaa a nedělního rána. Takhle bude někdo vonět. A tak mu to třeba dejte vědět, nebo ho jen pozdravte, byť na dálku, bude rád. Stejně tak všichni, kdož si na vás v průběhu víkendu vzpomenou, to patrně dělají z dobré vůle, tak to zkuste tak přijmout – ostatně bude vás vést pocit.