Mnohé inspirace na adventní čas jsou si podobné, opakuje se tu listopad v náladě plánování, pozastavení, u mnohých znamení jde i o přetížení, které nás donutí myslet jinak. Vyházet nepotřebné, opravdu s vervou uklidit. Jediní snad až na meditativní klid naladěni tu jsou Ryby. Ostatní se budeme činit a dodělávat resty, aby pak téměř u všech znamení přišel čas předvánoční, s koncem roku je tam hodně hodně pohybu, sbalených kufrů, opouštění přežitého, využité šance na nové začátky, až zlomové okamžiky, které zahýbají životem přímo, v reálu, nebo našimi dušemi a uvědomíme si, zatřeseni jako sněžítka, že chceme něco… možná něco jiného než nyní, možná i něco, co jste si dlouho přáli a jen neměli odvahu.
S koncem letošního roku potěším Berany, kteří se stále
nemohou k něčemu rozhodnout, nebo jednoduše nemají dostatek správných
informací, aby vůbec mohli. Plánujte, věnujte listopad a začátek adventu
pořádné probírce svého života, lásek, vztahů, hojnosti a všeho, co prostě musí
ve vašem životě být bez kompromisu. Jinak ztrácíte vy, i vaši blízcí. Můžete
v této době udělat i nejedno rázné a nelehké rozhodnutí, ke kterému se
schýlí náhle, ale bude to to pravé. A nakonec… možná jste to i delší dobu
tušili. Stejně tak je pravý čas naplánované a dlouho plánované záležitosti před
koncem roku dokončit. Nenechávat si resty do příštího roku – správné načasování
by vám tu mělo velmi pomáhat. S vánočními svátky už jste v lepším
naladění, protože po všech těch náročných týdnech se vám dostává příjemné
nabídky, uvolnění, ozdravení a s tím jde ruku v ruce možnost i
zásadní životní změny. Možná zjistíte, že je čas začít něco dělat jinak. Že to,
z čeho jste se museli dostávat letos, už do dalšího roku nést na zádech
nechcete. Se sklonkem roku se vám ukazujemožnost, jak to udělat, jak začít něco nového (bez stínu toho starého).
Teoreticky, nebo prakticky? U každého jinak. Tak hodně štěstí…
Úplňku v Blížencích se někdy říká „studený úplněk“,
noci jsou už dlouhé a studené. Je nám zima. A do toho přichází touha poznat
sebe samé, svoje tužby. Všechno, co můžeme změnit. Pro někoho to může být i o
tom, že může být okolnostmi zahnán do vlastního světa, do nutnosti jednoduše
přemýšlet o tom, co mohuzměnit, co
chci nové, co chci ve svém životě prosadit. Vidíme to jasně, tento úplněk není
klamavý, jen může být nepříjemný naléhavostí, protože trpělivostí opravdu
neoplývá. Bude nepříjemný tam, kde se vnitřním i vnějším změnám bráníme, a ony
jsou přitom nutné. Ale na druhou stranu bude příjemný tam, kde jsme na změny
připraveni. O tom byl i celý tento týden, je tam prostor pro ty zázraky, pro tu
příležitost nabídnout se, přijmou nabídky zvenčí, komunikovat se svými tužbami
i prakticky a nahazovat udičky.
„Jestliže klient ví, že bude hypnotizován, očekává něco
zcela konkrétního. A právě u tématu hypnózy bývají taková očekávání často
naprosto nesprávná. Většina lidí totiž spojuje hypnózu se stavem bezvědomí,
totální ztrátou vůle a dalšími senzacemi, které jim servírují média. Ba dokonce
ani v případě, že klientovi vše co nejpřesněji vysvětlíme, tato očekávání
nezmizí. Jedná se totiž o nevědomě ukládané představy, proti nimž jsou
racionální vysvětlení bezmocná.“
Toto byla část, u které jsem se ráda zastavila. Vystihuje
totiž nejen problém s hypnózou (a děkuji za vysvětlení), ale také problém
s celou psychoterapií, ať už je zvolena jakákoliv metoda. A také problém
s tím, když se sami snažíte zbavit se nějakého zlozvyku, myšlenkového
vzorce, nebo třeba jen změnit životní styl směrem ke zdraví.
Na konci tohoto týdne nás už čeká první adventní neděle.
Sváteční čas nám otvírá dveře. Jak potichu a usebráni v sobě jsme měli být
v předchozích týdnech a pořád něco řešili, tak nyní se to začíná
zúročovat. Otvírají se možnosti, přichází řešení, je důvod k úlevě,
radosti – ačkoliv stále to vše je podmíněno jistým vzetím rozumu a faktů, které
kolem nás jsou, do hrsti. Když si všechno, nebo jen konkrétní část svého
života, dobře poskládáme, pochopíme, necháme za sebou staré křivdy, přestaneme
ubližovat sobě (nebo druhým) a vydáme se pokorně na cestu nového učení, nových
příležitostí, jejichž konkrétní podoba pramení z toho, co nás naučily
zkušenosti, tak se velmi snadno může tento týden stát, že se budou dít zázraky.
Tak to byla výzva z anotace, to vám povím! A tak právě
z tohoto úhlu pohledu se na celý miloučký příběh podívám. Miluju Davida
Michieho, o tom žádná. Ať píše o psech nebo kočkách, ten obláček buddhismu,
který lze žít i v naší západní praxi všude prostě je. A je malou i větší
nadějí, že když se uklidníme uvnitř svých duší, uklidní se i svět kolem nás.
To je jednoduše pocit, který ve mne jeho knihy zanechávají,
pokud úplně nechám stranou příběhy. Milé, kočičí… barvité přírodou a
prostředím, ve kterém se odehrávají. Ať jste v paláci královny Anglie,
nebo v himalájské kavárně nebo na klíně Její Výsosti či Její Svatosti – je
to úplně jedno. Prostě jste tam. Nevím, jak to David Michie dělá, ale pokaždé
ve svých slovech umí vzít čtenářovu mysl přesně tam, kde ji potřebuje.
A kde v klidu a míru může vstřebávat moudrost, která se
line příběhy i rozhovory.
Už jen toto asi dává odpověď na otázku, jestli mě kniha
donutila příst. Pokud člověk takto přede, s přivřenýma očima a naprosto
uklidněný, tak ano.
Knižní pozvání Vládi Vytáska, které se neodmítá. Je
bylinkář, přírodní šaman, pěstitel léčivých rostlin a lektor přednášek a
bylinkových kurzů. Možná ho znáte. A potom pro vás bude celá kniha pohlazením a
bylinkovou promluvou z jeho úst pokaždé, když ji otevřete. A pokud ho
neznáte, tak pro vás možná to slovíčko „přírodní šaman“ získá i jiný
rozměr. Spíše intuitivní člověk, který
vidí v bylinkách přátele. Nic netlačí na sílu, bylinka, strom i keř jsou
naši přátelé – možná vám ve své knize představí desítky, stovky bylinek, za
kterými se později vydáte i do jiných knih, možná vám připomene tu zapomenutou
vlastnost člověka: schopnost podívat se na svět kolem sebe, na zelené přátele
jinýma očima. Mají svou energii, mají své životy, mají své vlastnosti, které se
promítají nejen do těch léčivých a prokazatelných, ale i do těch jemných
energetických. Rostliny a stromy na nás nějak působí.
Začátek týdne se líhne jako kuřátko. Více nás mohou
pronásledovat myšlenky na to, co a jak kde změnit,máme nápady, návrhy, i více energie na
realizaci, chuť za sebou někde zavřít dveře, všechno to, co v nás
probudilo novoluní ve Štíru vypadá realizovatelně. To je určitě dobrá zpráva,
takže podpořit nyní můžeme všechno, co je v našem životě nové. Nově
nastolené, nově vymyšlené, kde sbíráme odvahu, energii k novým začátkům.
Kde se musíme chtě nechtě dát do nových začátků, ona jistá část těchto změn
může být i vynucená vnějšími okolnostmi. Ale dobré je, že ať jsme se na tom
novém území ocitli z jakéhokoliv důvodu, tak se to v nás tento týden
porovná. Smíříme se s tím, vykročíme tedy vpřed, smíříme se s tím a
staneme se na chvíli pozorovateli této situace s tím, že se rozhodneme konkrétně
později – tomu už bude více přát konec týdne, kdy uvidíme svůj život
z nadhledu, rozestoupí se mraky, emoce, ale i nadšení a všechno bude víc
realistické. Můžeme se s tím novým pocitově lépe spojit.
Je to tichý čas, ve kterém všechno, co budeme dělat, musíme
a budemezodpovídat jen sami sobě –
případně tomu, kdo kráčí v našich šlépějích nebo vedle nás. Nikomu jinému…
to je možná důležité vědět.
V tom drsném novoluní nás sice vede Štír hodně do
hloubky a pocitově nás mohou zaplavit až nepříjemné vlny zoufalství ze světa
kolem i ze sebe samých, pocit postoje na mrtvém bodě nebo rýpání se
v ranách, které způsobil někdo druhý a dle nás za to nezaplatil. Jenže to,
co je nyní tak rozrýpané, je nějakým způsobem důležité. Vezměte to všechno a
pohlédněte na ta zranění v klidu – vezměte je, jaká jsou – a odložte je.
Někde se nestane nic, nevadí… někde se ale při takovém nadhledu a přijetí těch
křiv nebo vlastní únavy v některých tématech, se může stát, že nás doslova
osvítí. Přijde nápad, úleva – a budeme vědět, jak na to, abychom to napravili,
kam jít, protože tady už pro nás není místo – ach ta úleva! Ta řešení, která tu
přichází náhle a nečekaně mají formu buď stabilního uvědomění si vlastní ceny,
místa, kde žijeme nebo lidí, se kterými žijeme. Zjistíme, že truchlíme a
trápíme se něčím, co za to ani za mák nestojí… A pak ta řešení mohou být
charakteru nápadu, nalezení dlouho hledaného – rozbřeskne se nám. Přijde nápad,
JAK to udělat v reálu – ten čas na činy přijde třeba už příští týden!
Jedna úlevná cesta vede do minulosti a pocitu, že je všechno vlastně
v pořádku a vyšiluju zbytečně. A druhá vede k situaci, o které
později řeknete – „už jsem nevěděla jak dál…a najednou ti mě napadlo…“ A je to.
Ovšem, v tom všem, zachovejme ten klid, buďme diváky
svých vlastních emocí a šrámů, které mohou defilovat. Kde pocítíte, že se do
nich chcete ponořit hlouběji – udělejte to. Náladou bych tohle vše přirovnala
k pošmournému večeru u okna a tesklivému jazzu do ucha.
Obecně je novoluní ve Štíru spojeno s obdobím, kdy nás
to nutí do změn, které někde dlouho rostly, možná jste se na ně podvědomě
připravovali celý rok, kdy nás až svědí stará kůže a potřebujeme se svléknout.
Ten had, který zalézá do podsvětí a tam v tom nepohodlí staré kůže
prochází nepříjemným obdobím, čeká, až kůže začne praskat a dostaví se úleva,
proces svlékání kůže…
Rituálně v tento čas můžeme odevzdat osudu to, co už
nepotřebujeme, nechceme a vytvořit si prostor pro něco nové. Může to být
jižněco konkrétního, víte-li.
Nevíte-li, vytvořte si jen ten čistý prostor, v tento čas se vám i objeví,
co na tomto prostoru může vyrůstat. Mohou to být záblesky, stejně jako
konkrétní pohnutí osudu, která vám dají zelenou. Štír je hodně hluboký, čili
tyto vnitřní proměny a přechody mohou být pro okolí, i nás samotné, někdy
šílené, přesto tak důvěrně známé a naplňující euforií. Je to čas, kdy se chceme
zbavit zahnívajících slupek.
Znovu je tu čas objednat si adventní nebo jiný výklad. V nabídce
jsou letos tři.
ADVENTNÍ VÝKLAD: nejstarší, již šestým rokem nabízený,
lahodný a sváteční výklad zaměřující se na uplynulý rok, sváteční čas i budoucí
rok, často se v něm objevují kromě základních oblastí ryze individuální témata.
VÁNOČNÍ STROMEČEK: stručnější výklad, který se zaměřuje
na zázemí, naše slabé i silné stránky, které si neseme z uplynulého roku.
Co se bude promítat do roku dalšího?
14 DARŮ VÁNOČNÍ VÝKLAD: 14 odstavečků, 12 měsíců: stručné,
jasné, vhodné do deníčku, mapy života – jednoduše: máte-li rádi stručnost v pár
větách a chcete vědět, jak jednotlivé měsíce roku příštího využít naplno!
Ke všem výkladům máte po dobu platnosti možnost konzultace
po emailu.
Protože k výkladům využívám sváteční adventní atmosféru
a věnuji se každému v několika fázích, dostanete ho hezky skoro pod stromeček.
Dostanete ho do emailu 21.12.2020….(a pár dnů nám zbyde na případné
akutní otázky k výkladu. Nechte si ho rozležet hezky přes svátky a s novým
rokem se zeptejte i na to, co vám uzrálo….)
Přeju nám všem krásný adventní čas, ať jeho podobu máme co
nejvíce ve svých rukou a je naplněn v letošním roce něhou a láskou víc
nežkdy jindy.
Já vám i tímto děkuji za důvěru a přízeň v celém letošním
roce a vstupme tedy odvážně do roku dalšího!
Co se může změnit? Ale úplně, od podlahy? Co se může
v mém životě znovuzrodit? Oproti minulému týdnu se tu situace a naladění
mění. Je více disciplinované, dává více smysl. Chaos minulého týdne se
zpomaluje a i ta témata, která tu byla naznačována či se nám naservírovala na
stůl, se stávají průhlednějšími a už tušíme, co dál, nebo co za tím chaosem
bylo. Přesto mám pocit, že to není o řešení, ale o tom, že to z toho stolu
máme spíše shrnout. Pryč. Začít znovu. Začít klidněji. Odpustit. Ponořit se do
sebe s láskou a najít své druhé, lepší Já. Hodnější, milejší (na sebe, na
druhé, jak to zrovna budete cítit). V klidu a naladění pravidelné rutiny,
když o sebe budeme pečovat, budeme sílit, když si chaos rozplánujeme a
postavíme do latě, tak se nám uleví, chaos je přece tolik vyčerpávající. I přes
moc je třeba nastolit nyní životu řád, podívat se na něj klidně a spojit se
s něčím zvenčí, s něčím v sobě samých – s něčím, co nás
neuvěřitelně láká. A je jedno jestli to bude o tom, že si uvědomíte, že TOHLE
už musíte opravdu udělat a to spojení, ten návrat k sobě bude až
romanticky sladký, nebo jestli se s někým usmíříte, setkáte, potkáte nádhernou lásku nebo vám cokoliv
zvenčí dokonale doplní síly, ať už to bude událost jakákoliv.
A i kdyby se dělo cokoliv, vodítkem pro tento týden je
otázka: co se může změnit od podlahy, znovuzrodit? Kde je čas se s něčím
rozloučit a vidět naději v něčem jiném? Tady nás nejpřesněji povede
intuice, pocity – ale také události, které vstupují do života náhle,
nečekaně.Jako potvrzení nebo směrovka.
Blíží se nám novoluní ve Štíru, které
vede lidskou duši k pravému já. Zas a znovu….tentokrát budou promluvy
z našeho podvědomí hodně silné a nepřehlédnutelné.
Začátkem týdne mohou jít věci ztuha, ač budou rozhýbané, tak
někdy do směrů, které se nám zrovna nehodí, nemusí nás s tímto nastavením
bavit všechno zdlouhavé, únavné, zbytečné… té skepsi můžeme propadat jednoduše
častěji i proto, že máme v sobě jasnou představu, jak by věci měly
fungovat a chceme přímočarost. To není únava proto, že jsme líní, ale spíše
znechucení z toho, že věci nejdou tak jasně, jak by jít měly. Někoho ale
může tento čas donutit udělat rázné rozhodnutí tam, kde záležitosti nazrály – a
tady lze říci, že nebudete litovat. Bude to nejen úlevné, ale také
s dalšími dny vám nová životní situace nebo vnitřní nastavení přinese i
psychické uvolnění.
Zároveň tu ale máme věci zmatené, mlhy, nejasnosti,
nejistoty – a je fakt, že když tady něco zůstane tento týden zamotané, tak nás
to o to víc bude štvát. Pokud tedy nemáte jasno, nemáte to dlouhodobé
našlápnutí k cíli, které jen čekalo na ten správný čas, nechte ty mlhy
odvalit… je to rozcitlivělé období, ve kterém víří emoce a cítíme více ztráty,
bolí staré jizvy… Ono se může stát, že
některé záležitosti jednoduše nejsou viditelné, a proto to nejde. Není náš úkol
prorazit to všechno, něco se nám může zdát, něco se rýsovat, nějaká tušení potvrzovat…
ale ještě jakoby to pořád nebylo ono. Je-li tu tento pocit, zvolte proplouvání
celou situací a celým týdnem, tiché pozorování, případně pak upnutí aktivity,
nedočkavosti a všech těch emocí do plánování až až… až bude líp.
Téma mi jde nejvíc do oblasti rodiny a zázemí, kde bude
třeba popřemýšlet co a jak udělat, aby
tady něco fungovalo v dlouhodobém horizontu. Čas bude přát i takovým,
dlouhodobým (až krizovým teoretickým) plánům. Potěším vás, příští týden už
tohle všechno rozlouskne!