Novoluní v Kozorohu, 2.1.: Esa! Kde můžu být lepší než jsem!?

Téma je tak jednoznačné! Už poslední dny roku a začátky  nového roku nám jasně dávají najevo, kam patříme. A tady už lépe chápu i tu negativní ustrašenou energii před víkendem. Kozoroží novoluní je velmi tvrdohlavé, možná svým způsobem až trošku necitlivé, proto se někdo může cítit být nastrkám někam, kam moc nechce, protože ve starém bylo dobře. Jenže tady dochází k pomyslnému přerozdělování a minimálně k ukázání, co je naším důležitým tématem snad i celého roku: Kam patříme, kde je naše rodina (duší), kde jsou naše úkoly, co máme dělat se sebou, co s druhými! A dá se navíc říci, že k tomu, abychom se nějak přenastavili dostáváme dvě důležité nápovědy:

-          Mág: sledujte to, co zapadlo nyní do sebe, co se událo nově tak, že vám to vlastně umožní udělat to, co potřebujete/co jste vždycky chtěli. Může to být fakt překvapení!

-          9 holí: kde končí vaše těžší zkušenost, už nemusíte ji dál žít, pracovat na ni. Možná něco, co vás zatěžuje, už tady není… fakt není….

Adventní speciál: Z výkladů… co prozradil rok 2022?

Velmi výrazně se projevovalo osvobození a možnost už vážně neřešit nic z minulosti, uvolněné cesty. Novinky, zvraty – jak to tak bývá, ale tentokrát jsem si všimla, že byly často bez zátěže minulosti.

Adventní a vánoční čas plný návodných náhod, z nichž většina mi přišla jako osudová, náhodná, náhlá, vnější… ani ne tolik těžce vypracovaná. Byla to často esa, holí a mečů. Méně pak

Hodně lásky – těch vztahů by se mohlo v roce 22 urodit hodně, a že v tom hraje roli třeba ta dvojka mi dochází znovu až teď.

A pozor, hodně vztahy jako takové, mezilidské, přátelské – důležitost lidí na stejné vlně. Snad jsem tam nepromítala své přání, ačkoliv mám ho už dlouho a nikdy to nebylo tak důrazné. Letos se budeme navzájem víc hledat a také víc nacházet, což je důležité.

Jinak byly výklady různorodé, ale jednu věc bych ještě zdůraznila… přišla hlavně s těmi posledními klientkami…

Ve dvou výkladech jako přes kopírák!

Osudové události a změny, pobídky, které s koncem roku a vánočním časem mohou být důležitými ukazateli souvisí s něčím, co Vám podebírá kořeny, otravuje je. Co pro Vás není vhodné. Co Vás dusí… Ale také je dobré vzít v potaz to, co se nabízí a Vy nad tím mávnete rukou „to není pro mě“. Ejhle! Ale co když to pro Vás právě je! Protože to dobré, co přichází, nepřichází, aby to bylo odmítnuto, přišlo to zcela dobrovolně a samo. Možná by to bylo zklamané, kdybyste to odmítli… to dobré se nikdy nevnucuje… A u vás to je nakonec něco, co souvisí se zcela novými začátky, trošku riskem, trošku s nevinností, optimismem a takovým až dětským radováním se. Věnujte tedy prosím pozornost těmto emocím, pokud přijdou… vnímejte, odkud přišly a rozvíjejte ten zdroj.

Radleigh Valentine: Andělské rady

„Nadešel čas konat! Andělé čekají až uděláte další krok, aby vám mohli začít pomáhat na cestě ke splnění vašich snů. Skoncujte s prokrastinací a nejistotou. Srdce vám napovídá, co máte dělat. Konejte! Ať už se soustřeďujete na svou pracovní kariéru, vztahy nebo na cokoliv jiného, splnění přání vám nespadne samo do klína! Musíte se aktivně věnovat tomu, čeho chcete dosáhnout.“

Tak to je naprosto typická odpověď těchto andělských rad. Ač jsou vizuálně růžové, modroučké, žluťoučké a svítivé, nejsou to rozhodně žádná hladivá pozlátka, ale umí jít do hloubky problému. A umí z nás vytáhnout právě to téma, které je důležité. I kdybyste před ním schovávali hlavu do písku.
Byly časy, kdy jsem tyto karty považovala za přísné.

A nesměla jsem je brát do ruky naladěna do nepohody. No, to jsem se potom dozvídala věci, prostě ve chvíli, kdy jsem byla až příliš za hranou dobrého naladění a vděčnosti, karty mi to dávaly jasně najevo a jednoduše nefungovaly už jen tím, že jsem si vytahovala naprosto nesmyslné karty.

Týden od 20. – 26.12.: A co když to s těmi novými začátky a plány nebude tak horké?

Rovnou mohu říci, že k vánočním dobrůtkám a ke stromečku si sedneme už s náladou trošku vyrovnanou, ráznější a pevnou, ale ten týden s námi může ještě pěkně zacvičit. Pokud si najdete čas na sebe, na své myšlenky – nebo budete  hledat hluboké příčiny svých pnutí a nepochopitelných nenálad či nálad, pak prosím zkuste vzít v potaz to, co se nám tu nabízí. Může to být v podhoubí všeho, co se bude tento týden dít. Ale vezmeme to jen velmi jemně. Nové začátky, nové plány, záležitosti, které se vyjasnily, aby nám ukázaly, kde a jak s nimi můžeme nadále počítat. Potud dobré, je dobré mít udělanou nějakou mapu života, bilanci roku a vědět, co kolem sebe máme, co je pevné a stabilní. Jak a co chceme riskovat  nebo investovat do budoucnosti – jenže na chvíli se nám tu v průběhu týdne otevře malé, leč intenzivní okno, kdy nebude od věci tohle všechno odložit, plány na chvíli dát stranou a zkusit si představit, jaké by to bylo, kdyby se do ničeho z toho nešlo. Kdyby ty plány byly naprosto jiné. Kdyby se už nic neriskovalo, nic neuvolňovalo, až se mi chce říci – NIC se neřešilo! Možná to naznačuje, že někteří budeme pod velkým tlakem býti dokonalí, mít všechno naplánované, nové – a prospěje nám, když někde něco prostě necháme být. Možná to naznačuje, že už  jen to uvolnění se do nového, do plánů – je samo o sobě léčivé a vůbec nemusí dojít k tomu, že je pak puntičkářsky zrealizujeme, protože je možné, že už do nich nebudeme mít chuť. Ale důležité bude mít jen ten uvolněný prostor. Umožnit prostor změně, aby přišla. Umožnit sami sobě vidět dál, lépe, vyčistit vzduch. A proto se pak ke Štědrému dnu už všechno zase porovnává, ale osud si nás posazuje trošku výš, než  jsme zvyklí. Takže dobře uvidíme, jak se věci mají – a veškeré žití by mělo stát na pevných základech. A to třeba i proto, že sem tam něco uvolníme, něčeho se pustíme, něčemu zamáváme, protože nám bude jasné, že toto staré jen drželo místo tomu novému.

SOBOTNÍ POHODA: Samota a pravda, která nás nasměruje, ať je jakákoliv

 

Karta pravdy se dotýká tichého nadhledu nad svým životem. Možná všechna předvíkendová témata ze včerejška jsou stále v platnosti, ale nyní, u sobotního čaje, můžeme vzít svou mysl a nechat ji dovolenou. Nemyslet, nečinit. Jen tak vnímat – protože právě to vnímání může přinést náhlé prozření, ve kterém uvidíme svůj život jako celek, jako mapu, uvidíme ho plastický a živý  a nějaké důležité souvislosti nám dojdou. A to bude velmi přínosné. Hledejme pravdu bez ohledu na to, jaké emoce nám to přinese. I to nepříjemné je totiž dobré prožít, připustit si to – aby to mohlo být puštěno dál, aby to na nás netuhlo jako ta kůže, které se vlastně celý prosinec zbavujeme.  Někde ji musíme odtrhnout násilím a bude to bolet. Nedá se nic dělat. Nezavírejme oči před pravdou, která se nyní rodí, kterou vidíme a vstupme do plánovací nálady. Je tu něco nového, život nám dal smysl, něco jsme pochopili. Je čas toto vše vzít a uchopit pevně – a začít nově pracovat s tím, že něco už umíme, něco víme, fakta jsou taková a přidejme ještě špetku trpělivosti. „Má mysl je plná zdravých a láskyplných myšlenek, které se odrážejí v mém dokonalém zdraví“. Takže uzdravujme všechno, co na sobě, v sobě uzdravit potřebujeme.

PŘED čtvrtým adventním VÍKENDEM: Důkladné prozření, dovolte výrazné změny

Lze to říci jednoduše. Tento víkend nám může přinést výtečné prozření, které vychází z tak obdivuhodné jednoduchosti života, že nás to až zarazí. Ostatně o to tady celou dobu šlo, celý prosinec. Co nejvíc si zjednodušit život. A může se tak stát, že nyní už pocítíte na duši pohodu, vyrovnanost nebo se stane něco, co vám tyto pocity zaručí. Zároveň ten klid nese s sebou i nápad, pohodu, akci, klid, hemžení ale i naprosté uklidnění – prostě přesně to, co potřebujete, aby se nyní dělo. Může to být zlomový víkend, který navazuje na listopadové události, pocity nebo myšlenky, v nichž jste přemýšleli, co dál se svým životem. A nějak nepřišlo k tomu řešení, protože  něco nebylo nazrálé. Teď už ano – teď se věci lámou jak v nás, tak kolem nás – a výsledkem má být nalezení něčeho malého či většího, co nás neskutečně potěší a uzdraví naše myšlenky, těla, duše, cokoliv. Jenže malý háček tu být může. Vidina rovnováhy může být někdy podmíněna tím, že se s něčím rozloučíme – že to necháme za sebou, že něco ze svých vlastností necháme za sebou, proměníme sebe, okolí, vstoupíme do změn, ze kterých není cesty zpět. Takhle hluboko může jít, pokud se jedná o něco, co se vám táhlo celý týden a kde jasně docházíte k závěru, že abyste se vůbec z toho dostali, ozdravili se, tak tuhle výraznou změnu udělat musíte. Nebo ji musíte dovolit. A nejzajímavější tu je to, že někdy jde jen o to „přestat být obětí a dovolit k sobě přijít lásku“. Možná pro někoho něco milého čeká za dveřmi, ale vy máte tak moc zabedněno…

Lise Leblanc: Sebepéče pro pečující

 

Útlá kniha nám ukáže, jak rozpoznat vyčerpání, pochopit ho a jak si pomoci. A také to, co se zdá mnohdy nemožné, jak fungovat, když jsem nesmírně vyčerpaní. Velmi závažné téma je jen zdánlivě určeno pro velmi specifickou skupinu pečujících lidí, protože v příjemném formátu můžete snadno najít i drobné rady pro všední den.

I všední den má někdy znaky komplikovaných situací, na které je třeba jít trošku strategicky.

Dáváte něco, co postupně sami ztrácíte. Obrovský nápor na psychiku zvětšuje ještě frustrace, únava, vyčerpání a někdy i vidiny konců bez naděje na zlepšení. Pečovatelé o staré lidi, těžce nemocné, postižené určitě vědí. Tím hůř, pokud jste na opečovávané osobě ještě citově vázaní.

Tato kniha je určena primárně pro ně: najdou zde povědomé příklady, příběhy, ze kterých vytuší, že v tom zdaleka nejsou sami. Najdou rozmotaná klubka vlastních strachů, myšlenek a najdou způsoby, jak co nejvíce o sebe pečovat, jak se očišťovat od negativních vlivů a být co nejvíce ku pomoci.

Tato kniha ale může být určena i těm, kdož pečují 24 hodin denně o děti, pro maminky potácející se v nekonečné únavě. I tady platí stejná pravidla pro sebepéči a jsem si jista, že tu můžete načerpat dobré rady, které vám přijdou úplně na míru.

Úplněk v Blížencích, 19.12.: Uvolnění možností, co bych byla, kdybych nebyla slaboch?

 

Dalo by se říci, že nyní dostáváme možnost najít to své, vycestovat za hranice sebe samých nebo se postavit na křižovatky, které pro nás jsou, nebo budou důležité. Najít to své? Tady se dejte vést blíženeckou energií, která je rychlá, jasná, zřejmá a více než na city, dá na fakta, i když v tomto případě v tom stopa emocí bude – jednoduše, když vás něco nadchne a navíc to bude tak logické, jasné, tak vzešlé z toho, co nyní je – tak to bude to pravé! Jak vycestovat za hranice sebe samých? Znovu i tady, pokud chcete překročit nějaký svůj práh, s něčím konečně zabojovat, něčeho se zbavit, vyplatí se vzít v potaz to, co je. Už to nejde dál. To je fakt. Pohněte se kupředu, kamkoliv.  Podívejte se na ustrnulé situace jinýma očima, možná třeba až vzhůru nohama. Pravým opakem, než co nyní děláte, než  jak myslíte – najednou se pak rozprostírá mírnost, rovnováha, přijetí, smíření… a z tohoto nového pocitu a vnitřního i vnějšího rozpoložení se můžete rozhodovat dál. Nebo vidět sami sebe za  hranicemi, přesně tam, kam jste se chtěli dostat….A jaké křižovatky nám úplněk ukáže? Mají společnou energii, bude v nich  touha po něčem, co by bylo mého, mohlo být mého, kdybych  nebyla takový slaboch. Jak krutě řečeno, tak krutě to může být cítěno a žito: Nebo ještě lépe, co vyměnit slovo krutě za „úžasně“? Jak úžasně řečeno, tak úžasně žito – co by mohlo být, kdybych nebyla takový slaboch?

Týden od 13. – 19.12.: Návrat toho, co jsme darovali…

Tak tu máme konečně ten týden, kdy se k nám vrátí to, co jsme darovali, co jsme si vyčinili a vysloužili. Tak zkusme všechno tento týden vzít touto optikou, může to být zajímavé a něčím poučné, ačkoliv tu je naznačeno i téma nepříjemné. Trápení, křivdy, zraněné srdce, které potřebuje vyléčit. Ale možná spíše než to, že sami něco utržíme a zalezeme si do peřin vyplakat slzu, může být celé toto poselství o tom, že máme někomu odpustit. Někomu darovat lásku i přesto, že jsme kvůli němu se trápili. Smírné gesto. Které ale – pozor na to – uleví hlavně nám. Nesmí to být z pozice, že rozdám lásku a čekám, že ten druhý to nějak ocení. On to ocenit nemusí vůbec, ale nám jde jen čistě sobecky o to, abychom v sobě neživili zbytečně nějakou nenávist nebo zášť či bolest, která nás svírá. Právě návrat takové bolesti tu být může, musíme s ní potom naložit tak, abychom se dostali do rovnováhy. Mělo by to jít, měl by k nám i přijít ten dobrý nápad, metoda, způsob, jak to udělat – a hlavně se nám i okamžitě uleví.

Tímto znovu zažíváme i uzdravující energii, takže kdo něco řeší, tak může tento týden přijít na přelomový nápad nebo potkat někoho, kdo mu poradí, a to své trápení si ulehčí. Patrně tady půjde o něco, co jste dosud neviděli, neslyšeli, co ale dost dobře funguje. Ostatně i pro všechny další akce tohoto týdne platí, že z případného nepohodlí vyplujeme lépe díky tomu, že se na celou situaci podíváme z jiných úhlů pohledu – nebo v některých případech zareagujeme jinak než jsme zvyklí – a ono to bude fungovat. Navrací se nám to, co jsme darovali, činili, dělali, malá bilance letošního roku. Čím více k tomu přistoupíme s láskou, tím lépe – a pokud se vrací dobré věci, tak to je zajímavé – i na ty se dívejte jinak! Nebo právě návrat těch výsledků a proměn může způsobit, že se na věci začnete dívat jinak. Tak tento zázrak vám přeji!

SOBOTNÍ POHODA: Nový den a nové ráno… uf… K něčemu se schyluje.

Zdá se, že je líp. Že i kdyby to napětí a vztek přišel dnes, tak zítra ráno bude lépe. Ráno moudřejší večera. A ta úleva je citelná, protože se tady vracíme do „všechno bude dobré, vlastně to všechno dobře dopadlo.“ Tolik ke krizovým situacím.

Ale obecně se dnes u čaje vyplatí přemýšlet nad tím, kde můžeme vstoupit do nového dne, kde zahnané strachy a pochyby přináší zcela nové úhly pohledu! Zahánějme! Vyčkejme, věci se vyvíjí a na úplně jemné vlnce toho meditování u čaje se můžete pustit do pocitu, že s věci vyvíjí a něco dobrého se někde chystá, jen si na to musíme počkat.

A patrně to, co se chystá, kam se uvolní ten nový den, je něco, co je jedno z bezpočtu možných řešení, které osud umí, nabízí… a nejspíš vůbec nevíme, jaké bude. Případně to tušíme, ale jen pocitově, rozhodně nevíme, jakým způsobem se o to osud postará. Je čas přinést si do života témata, ve kterých potřebujeme uvolnění, ve kterých potřebuje podporu nebo radu – ta může přijít a bude vyžádaná. Nebo ve stylu „zajímavé, že mi to říkáš, protože já zrovna….“a je to. Víme to. Máme to. Tak buďme pozorní ke všemu, co voní novotou a sleduje, jestli to nové není přesně tím střípkem do jakési mozaiky, který potřebujeme. K něčemu se schyluje.

PŘED třetím adventním VÍKENDEM: Svlek z kůže. Lidi, nezlobte se – na druhé i na sebe!

 

Víkend nám i přes ty zkoušky radosti a svlékání se z tuhých kůží přináší ještě jedno téma, které může hrát roli. Hněv. Pokud ho nyní budete cítit, zkuste to vzít tak, že se hněváte proto, že máte strach. Karta Hněvu je o tom, že se s touto silnou emocí vypořádáme jedině tak, když pochopíme, čeho se bojíme a odstraníme to, čeho se bojíme. Zároveň tu témata, která souvisí s novinkami, ono toho nového  mohlo být poslední dobou víc a můžeme najednou dostat strach z nových cest, z nové přitažlivosti budoucnosti, z nových emocí, z toho, kam na jaké neznámé půdy jsme vstoupili, nebo víme, že na ně časem vstoupíme. Je čas si sednout a pozvat strach, který navlékl kabát hněvu nebo nenálady na čaj a pořádně si s ním popovídat.  Jsme dost dobří, jsme milovaní, jsme přesně takoví, jací nás  naše duše vidí. Nikoliv jaké nás vidí strach, i když pravdou je, že tady může jít i o situace, kdy se něco nastřádaného vyvalí ven – a něco vybouchne. Nedá se pak nic dělat a to z čeho odcházíme, co se rozbíjí, musíme nějak poskládat – i když drobnou pomocnou radou tu může být – „sbalte se na cestu, tady už pro vás není místo“. A jsme zase u těch tuhých kůží, možná tu jde o to, že se hněváme na sebe/na okolí za to, že nejsme schopni (kvůli nim) svléknout kůži a pořád se musíme trápit na jednom místě – a my už nechceme. Tedy, hledejme kromě receptů na uvolnění a smích i recepty na to, jak svléknout zatuhlost ze svého těla i duše. Ostatně, ono to spolu velmi souvisí.

Angelika Selina Braun: Taguari, život si sám nachází cestu

Fascinující kniha, jejíž hloubka vás vezme doprostřed amazonského pralesa a do života, ve kterém platí úplně jiná pravidla než v tom našem. A v té hloubce čtenáře na dlouho pohltí a nechá ho očarovaného úžasem všeho řečeného. Trochu beletrie, trochu příběh, trochu rozprávění s duchem, trochu ezoterické vyprávění. Od všeho kousek, záleží pouze na tom, jak moc se necháte uchvátit příběhem a vypravěčským uměním ženy, která příběh sepsala.

Ideální pro čtenáře unaveného civilizací!

Tak to je naprostá pravda! A pokud jste unaveni, možná se vám tato pravidla a životní rytmus domorodých Piapocosů bude líbit. A ocitnete se společně s malým chlapcem na místě, na kterém vás doslova vysypal osud velmi nechtěně, ale nakonec tu objevíte zlato. A ten malý chlapec, Don José Arizo, tu objevil i recept na dlouhý, šťastný život.  A my máme tu čest jít s ním.

Týden od 6.-12.12.: Smát se, uvolnit se… Jaký je na to recept?

Pokud se o vás nepostaral Mikuláš s čertem a andělem, tak vás vítám u dalšího adventního týdne. Je to týden zasvěcený znovuzrození, znovu pochopení – a zase to jde do té rodiny, do spokojenosti, do oblasti, ve které potřebujete se mít líp. A nyní uvidíte, co kde z měnit, jak sama sebe změnit, aby to tak bylo. Skoro mi přijde, že tady nejde tak o vnější problémy, ale o nějaký strnulý postoj nás samých, kterým si ničíme život, případně ovlivňujeme negativní atmosférou i druhé. Třeba na něčem trváme, nebo netrváme – a tím ochuzujeme nebo svazujeme svoji rodinu nebo děláme nepohodu doma. Pro jiného to bude uvědomění ve stylu, že vlastně všechny atributy potřebné pro pohodový život a uklidnění se, vlastně už má – jen je nevidí. Když ze sebe sloupneme nějakou slupku, když odstraníme něco svazujícího – tak se začneme radovat. To je ostatně stále se opakující prosincové téma!

PŘED druhým adventním VÍKEDNEM: Vnitřní cesta a možnosti

Udělá nám dobře, když si druhým adventním víkendem necháme prostupovat smířlivý postoj, že naše životní cesta je nějaká… zcela jedinečná a zdá se, že poslední dva týdny nám ji nekompromisně tříbí. Ale životní cesty druhých lidí mohou být úplně jiné – a my nemáme právo do nich zasahovat a stahovat je na svoji stranu, činit dobro a tak dále… Možná si s některými lidmi nyní nebudeme moc dobře rozumět, zejména, pokud cítíte, že se vám to ho v té vnitřní proměně za poslední dobu událo příliš mnoho. Ano, měníme se…. A okolí se buď přizpůsobí, nebo ne. Jinak to nejde.  Stojíme společně na prahu nových úvah, nového žití -a právě ten dar žít život bez posuzování druhých (i sebe samého) je v tuhle chvíli velmi cítit. Můžeme se ho dotknout, v praxi vyzkoušet. I proto, že tady nejde o nic světoborného, ale že „vlastně mi to může být jedno, pojď sem, stejně i tak tě mám ráda“, může být nyní největším darem nejen pro nás, ale i pro toho druhého.

Tak mysleme na druhé, ale spíše tak, že je máme i tak rádi, a třeba, cítíte-li to tak, zamyslete se nad jejich postojem z jejich osobního úhlu pohledu. Někdy je překvapivé, když si i jen zkusíme představit, jak nás druzí vidí…

KALENDÁŘ pro rok 2022 od Modré kočky (s minivýkladem)

Rok 2022 má být rokem: Štěstí tam, kde je nám dáno. Pojďte se mnou otestovat můj nový KALENDÁŘ 2022, ve kterém budeme poznávat silné a slabé stránky každého měsíce v souladu s přírodními a ročními cykly. Najdete v něm i tarotové inspirace, vlivy úplňků, novoluní.

Kalendář zasílám:

- v pdf připravený pro vlastní vytištění

V doprovodném emailu přidám malý VÝKLAD JEN PRO VÁS. V něm bude definována oblast, ve které Vám samotným bude osud chystat oblast, ve které Vám bude dáno štěstí.

Cena: 123,-Kč (platba: č.ú.: 123 389 1072/3030)

Objednávejte na emailu: modracesta@seznam.cz (posílám co nejdříve!)

POJĎTE HO VYZKOUŠET: První kalendář vůbec!

Cena je symbolická a spíše platíte za ten maličký výklad a můj čas. Společně s vámi chci kalendář vyzkoušet v jeho první pracovní podobě. Ty další už bych ráda měla v tištěné formě. 

Budu ráda za vaše jakékoliv ohlasy a připomínky, které další roční kalendáře zlepší.

BONUS: Kalendář bude v načtené formě na členském obsahu Youtube Bonboniéra U modré kočky.