PŘED VÍKENDEM: Kde to chtělo klid?

Týdenní téma se možná právě nyní nejvíce objevuje. Ať je to cokoliv, obecně tomu prospěje „uložení se s tímto tématem do klidu“. Dobře vnímejme, co se kolem nás děje, ale hlavně, JAK to na nás působí. Pocitově nyní nejvíce rozeznáme směr, kterým se máme dát. Řešení, na kterém máme začít pracovat.

Je dobré umět si sbalit na cestu, takže si u toho všeho pomožme jasným sebevědomým uvědoměním si svých možností, toho, co skutečně dál chceme. To, co nás ovlivňuje negativně, nebo není naše – může v tento čas velmi vadit, až trápit – a pokud to není v tuhle chvíli řešitelné, tak to musíme nechat projít tímto bouřlivým časem… ono se to uklidní. Ale co řešitelné  je, tak sledujte, jestli se náhodou řešení nevylupuje. Sic je to čas uvolněný, klidný a ukazující nám směr, tak ty změny nebo nátlaky, které cítíme, mohou být až přelomové. Protože se často snoubí s nějakým hlubokým vnitřním odkazem v nás. S minulostí, s předky,… nebo můžeme v tento čas mít hluboké sny, kdy podvědomí protlačuje do našich snů řešení nebo i jenom naznačení toho, co je problém a máme s tím tedy něco udělat.

Před víkendem: Buďte milí… k sobě i druhým

Čím více budeme opečovávat v sobě laskavost a prožívat ji, tím lépe se nám o víkendu povede. Takové vnitřní nastavení může i na chvíli zmírnit případnou úzkost, strach nebo nepříjemné pocity z celého týdne, který se nám snažil ukázat směr, i když to často bylo tam, kam se moc neodvažujeme, protože… a právě ty vnitřní brzdy, škodiče a kusy minulosti na hřbetě jsme mohly tento týden vidět. Když se ohlédneme za týdnem, tak v něčem můžeme najít dokonalý návod na to, jak to ve vašem životě funguje. Věci typické… typické své chování, své zvyky, své reakce na svět kolem. Ať to bylo fajn nebo ne – zkuste se ohlédnout, za tohle nikdy člověk nic nedá…

Víkend nese už uvolnění v takové hojnosti, radosti odpočinku a slibuje, že když na sebe i na druhé budeme laskaví, přijde k nám další lidská  vlastnost – zvědavost a chuť na nové věci. Poznávat novinky, cizí kraje, cizí kultury a to vlastně můžeme… co já vím, třeba i jen na talíři.

PŘED VÍKENDEM: Úklid harampádí a jednoduchý víkend

Není to lehké, protože o víkendu se nám může vrátit nepohoda z něčeho nedořešeného a pak se zdá, že roli může hrát to, že to je věc, kterou jsme prostě udělali ne moc dobře, nebo jsme řešení odkládali nebo ho neviděli. Ale pokud je to něco, co vám bere ten životní náboj, tak je dobré už to konečně udělat tak, jak přesně víte, že to udělat máte. Jednoznačně. Se zítřkem budeme stát na rozcestí, které se zeptá, jestli umíme přemýšlet o svém životě jednoduše, kultivovaně a … asi ráda prozradím dopředu, že jednoduchá řešení, jednoduché štěstí bez složitostí a kompromisů, bude tím, co nám víkend opravdu rozzáří. Ať to bude jednoduchá večeře, nebo sluníčko, tráva, přesně to, z čeho se máme radovat každý den…

PŘED VÍKENDEM: Láme se rok…z hlubokého srdce

Přichází nevšední téma: víkend nás může navádět k tomu, co se v našem životě láme do další etapy. Do něčeho lepšího, nového – a lehké to je v tom, že asi tušíme a celkově se těšíme na věci příští, nebo víme, že cokoliv se nám honí hlavou jakožto řešení, tak má nějakou budoucnost, má to náboj a oživí nás to. Jakkoliv je ale těžké se sbalit na cestu. „ Hluboko v samém středu mého bytí je nekonečná studnice lásky“.  To by nám mohlo trošku pomoci, pokud hledáte, nevíte, kde přesně udeřit, kde něco změnit, kudy na to, zeptejte se sami sebe, své lásky, své něhy. Ostatně i něha a pečování je znovu tématem víkendu a bude nám dávat sílu, energii, odpočinek. Můžete-li, věnujte si to, co vás vždycky nejvíc oživí, u čeho si odpočinete – protože pak se snadněji dostanete na správnou cestu a další týden už bude pokračovat v živějším duchu.  Láme se rok, je to velmi intenzivní touha něco vyřešit, zlomit, něčemu dát tvar, podobu, něco pochopit… Jednoduše udělat tlustou čáru za něčím a vstoupit do nového. Zahledět se můžete též tam, kde cítíte, že jste na něco připraveni, že máte sbaleno, že víc už netřeba se učit, tam může nyní klidně vznikat okno, ve kterém se máte na tu cestu vydat. Kompasem je nadšení, tedy se to bude týkat změn a cest a tužeb, které jsou z hlubokého srdce.

PŘED VÍKENDEM: Jako maják! A přesný tah!

 

Tak týden nás měl srovnat tak, abychom věděli, co potřebujeme, kde máme hranice a pěkně je znovu postavili. Oprášili. Odpočinuli si nebo vrhli aktivitu tam, kde jí bude potřeba. Měli jsme chránit svůj prostor. A víkend bude v podobném duchu pokračovat, jen s tím rozdílem, že vše bude nad slunce jasné. Pokud vám tedy týden nedal moc prostoru pro generální opravu svého života a uvažování nad ním, víkendovou chvilku tomu prosím věnujte. Protože to půjde pěkně od ruky.

Máme tu i vyhlídku prvních výsledků, máme tu jistoty, kde se postavíme správným směrem – tam už uvidíme, že přišla energie, naladění, nálada, první výsledky. Připomíná mi to maják – stojí a září. Je si jistý a ukazuje cestu. A co k němu má přijít, to ho uvidí a to k němu připluje.

Kdo má rád zákon přitažlivosti, může ho zkusit. Co vyslovíme – to se v našem okolí rozvlní a možná se něco stane. O co požádáme, dostane se nám odpovědi nebo reakce. Výhodou víkendového rozpoložení je jasnost myšlení a průzračnost faktů. Uvidíme, co máme udělat, aby se budoucnost vyloupla…. Co se nyní nějak chová, jeví – tak ASI ukazuje pravou tvář.  Můžeme se ponořit do témat hlubokých duchovních stejně jako do praktických. Udělat první kroky…. Udělat ten přesný tah na šachovnici života.

Dávejme si pozor na to, co nám jde, co nás naplňuje nadšením, kde se to začíná chvět úspěchem – a chyťme se toho!

PŘED VÍKENDEM: Zastavený víkend

 

Můžete-li, odpočiňte si. Jakýkoliv relax pro duši je o tomto víkendu žádoucí a padne na úrodnou půdu. Skoro tu mám až pocit, že se nám nemusí vůbec nic chtít, pracovní morálka upadne a rozhodně to nebude vhodný čas pro lámání se k něčemu, co musíme mít z krku a do čeho se nám nechce. Aktivita bude fajn ve chvíli, kdy nám přináší vnitřní radost, až meditativního charatkteru, kdy nás ta činnost příjemně uklidňuje. Ale cokoliv, co nám drtí vnitřní rovnováhu, nás učiní náchylnější k smutku, k lítostivosti nebo k hádavosti a vzteku na celý svět. Proti sobě tu totiž stojí potřeba uklidnění na duši, jelikož ta duše nám chce něco sdělit. Něco ozdravného. Dokonce to může být i podpořeno zvenčí, takže nač myslíte, to se může i nějak zjevit v realitě, nebo vám někdo to pomyšlení potvrdí slovně. Prospívat čas bude také tomu, kdo stojí na životních křižovatkách, nebo jen uvažuje, že by se na nějakou postavil, protože dozrál čas a on už je připraven na nějaké jiné řešení, než to, které nebylo úspěšné nebo unavovalo. Takže klid, ticho – velmi dobrý společník pro tyto časy.

Zvenčí na nás bude dorážet trošku zkouška ve formě rušení, které buď s klidem odmítneme – a pak si zajistíme kouzelný víkend, nebo ho pustíme dál, a pak nám to způsobí pořádný nepořádek v emocích, ale možná i v organizaci těchto dnů.

PŘED VÍKENDEM: Není tu něco zase jinak? Nové konce a nové začátky!

-      

Něco skončilo, něco začalo, aniž bychom si toho všimli

-          Kde jsou odvážné plány našeho srdce? Což je realizovat?

Co nás učí konce i začátky? Možná po tom divočejším týdnu se máme podívat na toto téma. Možná toho hodně skončilo, ale také hodně začalo v tom všem jsme si to ani neuvědomili. Tak se máme zastavit a podívat se trošku dozadu ve svém životě a znovu zjistit, kde vlastně stojíme. A jak si stojíme. Roli tu mohou hrát konce, ukončující se životní etapy nebo myšlenkové pochody, takové ty chvíle, kdy už už víte, že něco v té jisté oblasti svého života musíte udělat, a jste jen krůček od toho to udělat. Tak si zopakovat, co vám to dalo, co vás to naučilo, proč je dobře, že to končí a co si z toho bereme do budoucnosti. Stejně tak silné mohou být nyní okamžiky, kdy si uvědomujeme, že už musíme minimálně začít jinak myslet, jinak zvažovat svůj život, kdy ten zlom je ve smyslu – a když se na tím ale zamyslím jinak, nově, zraleji, dospěleji, srdcem, - nebo jakkoliv jinak -tak uvidím svou budoucnost v jiných barvách. Mám šanci najet do jiných kolejí. Někdy i úplně jiných.

Jen je třeba se na svůj život podívat v tuto chvíli pravdivě. Protože se zdá, že tady můžeme mít ukončená trápení (pokračující jen v naší hlavě nebo ze zvyku, ale vlastně už  jsme svobodní!), nebo jednoduše nevidíme pro ten zvyk to, že se nám někde venku podává pomocná ruka. A dalším dobrý vodítkem může být to, když se zadíváme pečlivě do svých myšlenek, do těch odvážnějších a víc od srdce, a najdeme v nich odvážné plány. Takové, které nás naplňují radostí, ale víme, že pro ně musíme něco udělat, do krve si odřít mozol nebo se pořádně zapotit, ale věřte mi, že ten mozol bude tak těšit a zapotit se – to je pro tělo největší slast.

Tak se do toho bilancování vrhněme….

PŘED VÍKENDEM: Zpomalme a vychutnávejme si celý týden

-     

   Poctivá bilance tohoto týdne, nadechněte se vděčnosti

-          S čím souzním snad ještě víc a co s tím můžu dělat?

Tak jestli někdy platilo, že se máme opravdu ohlédnout a bilancovat uplynulý týden, tak nyní je to víc než stoprocentní. Doslova bonusový víkend, v němž se máme zastavit, uklidnit se, co nejvíce zpomalit a věnovat si čas uvědomění si všeho, co se tento týden přihodilo v procesech vnitřních i vnějších. Může se tu stát, že to zastavení nás může ochránit od chybného krůčku v situaci, kdy  tušíme (ale naše chtění mít to z krku je silnější), že ještě něco máme odložit, nebo se to týká něčeho, na čem nezdravě lpíme a ono to odchází. K našemu dobru samozřejmě, ale ještě přece jen plni křeče budeme chtít prstíčkem drápnout a zachytit to za límec. Tak tohle nedělejme. NE bychom měli vyhlásit všemu, co nás omezuje, svazuje a plní negativitou a tíhou. A ANO všemu, co nás tento týden nadchnulo, nad čím se nám ulevilo. Nejspíš nás právě díky tomuto procesu navštívila dobrá řešení použitelná do budoucnosti. Tak kdo chce, může si už všechno plánovat hezky po novu…

V praktické rovině je tak vhodný čas pro chycení se takové silné vnitřní linie, provázku, červené nitě, kterou cítíme v sobě jako smysluplnou. Nebo činností, na které jsme se dlouho připravovali, máme příležitost udat výsledky dlouhé práce, jít s nimi do světa, plánovat si nové a pomyslně ve své zahrádce sázet, sít, hnojit a kypřit. S Pážetem pohárů se nám může i něco hezkého, podpůrného, může v této oblasti přihodit a my budeme vědět, že TOHLE je to pravé. Nadšení sílí.

PŘED VÍKENDEM: Víkend prožitků a procitků

 

Tento víkend bychom si mohli vyzkoušet, jaké to je (úlevné), když si zkusíme poslouchat své tělo, svou duši nebo svou intuici. A všechno se to může i pozoruhodně spojit v situace, kdy na co pomyslíme, to se stane, nebo na koho pomyslíme, ten nám zavolá nebo se nám ozve. I ten pohyb vpřed, který tu byl v celotýdenním tarotskopu nemusí být přímo v realitě, ale v nějakém pro nás zásadním uvědomění, které se námi rozlije právě v těchto dnech. Pokud na něco takového čekáte, může to přijít v oblasti, ve které čekáte zásadní změnu, kde jste ochotni se měnit i vy sami, kde jednoduše řečeno – nemusí být všechno při starém, ale klidně odhodíte kabát v dál a navléknete si něco jiného. Je to úlevný čas, všechny ty prožitky na těle i duši, to cítění, které bude zjitřené na maximum, nás má dovést k moudrosti, kterou buď procítíme a budeme vědět, jak dál…nebo, což je tu ještě výraznější, má nás to dovést do stavu, ve kterém budeme nakloněni změnám, kdy nám přijdou zábavnější a užitečnější než lpění na starém… a učiní nás vnímavější k příležitostem, které tu byly a my je prošvihli – a tedy si příště už dáme pozor, nebo které budou. Nebo, ještě lépe  - které nyní jsou.  Pohlížejme tedy kolem sebe… třeba tu je něco, co už máme (a teď to vidíme!)

Pečující moudrosti se bude dařit, při úklidu čehokoliv, můžeme najít něco zatracené, ztracené a vlastně, kdo by to řekl, dávno hledané…!

PŘED VÍKENDEM: Rybí víkend nás vede do staré knihovny

 

Novoluní ukončuje neduživé a to, co nám vyloženě škodí. Téma se nám tu táhne již skoro třetí týden, takže se pokusíme s víkendem najít něco konkrétního, co by nám mohlo pomoci. Máme jít do hloubky, do minulosti, do zážitků, vzpomínek a vztahů, kdy bylo ještě všechno v pořádku. A jemně přenastavit svůj život tak, aby v něm zase bylo všechno v pořádku.  Druhou možností je důkladné uvědomění si toho, co máme ve své zodpovědnosti a napravit to, kde jsme nebyli důslední. Opečovat milované, ale také nás milující. Vzpomenout si na lidi, které jsme měli rádi a ozvat se jim. Nebo se oni ozvou nám. Minulý víkend jsme byli takoví uzavření v sobě, nyní to není o nic lepší, stále tu je ta křehkost a touha dělat věci správně – a ty správné věci budou mohutně podporovány zvenčí, ale nyní máme se otevřít světu a dát světu vědět, kde ho máme rádi. A koho máme rádi.

Mimořádně dobře nám může dělat také vše staré: staré filmy, stará hudba, staré knihy nebo témata, která zabrousí do starých dobrých pravd a mouder. Tam hledejme i cíleně podporu ve chvílích, kdy potřebujeme v životech  nastavit nové hodnoty, nové vize budoucnosti, založit nové kameny, na kterých budeme pevně stát. Nic rušivého, nic rychlého, vše se děje a vyvíjí v nás i kolem nás velmi pomalu.
Tak třeba ty staré knihy, audioknihy budou dobrým tipem na víkend…

PŘED VÍKENDEM: Pokračujeme v křehkosti týdne…

A pořád to není na žádné jásání ani velké akce, pořád je to čas lenivý a vnitřně křehký. S Poustevníkem budeme chtít poustevničit. Hledat, nacházet, konečně na něco přijít, mít řešení, prožít ten pocit, po kterém tak dlouho prahneme. Pomoci nám k tomu mohou různé druhy odpočinku nebo vlastních metod, o kterých víte, že na vás platí, že se vám po nich vždycky uleví. Cokoliv, co o nás pečuje, co nám dodá sílu, výživu, však každý ví, kde v tuhle chvíli ošetřuje svoje vnitřní i vnější rány a tento vleklý stav trval celý týden. I víkend nám přináší snad jen větší touhu dořešit resty týdne, opravdu si přispat – nebo cokoliv. Ale také to mohou být ty jiskřičky, které jsme hledali, které jsme v sobě tím dlouhým  březnovým procesem nacházeli. A jsou také velmi křehké, nenápadné, jen naše… ty hluboké vnitřní procesy nejvíce stahují témata, ve kterých potřebujeme změnit styl, místo, vztahy, odejít z nevyhovujícího. A pak tam, kde jsme dlouhodobě přetěžováni a potřebujeme odpočinek, nebo kde se dlouho nic neděje a jsme opravdu ve slepých uličkách. Zdá se celkově, že řešení je pouze nyní v tom, abychom něco starého nechali odejít. Možná ten poustevník nám do víkendu nese světlo, které osvítí novou budoucnost pouze tehdy, když řekneme – a toto už nechám minulosti…

Jenže to, co minulosti necháme, může být velmi překvapivé, a proto to zpomalení, proto to přecitlivělé a unavené rýpání se ve starém. To, co máme vyhodit ze života, může být totiž něco, co by nás vyhodit ještě před týdnem vůbec nenapadlo, tak silná byla košile zvyku.

Tak snad s touto malou nápovědou bude víkend plodnější, mějte ho co nejlepší…

 

PŘED VÍKENDEM: Vzpomínám si,… na sebe…

Víkend se nám patrně ponese v mlžném oparu vzpomínání na to, k čemu tu jsme, k čemu  jsme předurčeni. Dobrá příprava před novoluním ve Vodnáři, které odstartuje vhodný čas pro začátky záležitostí, které máme připraveny na spadnutí. Ať už budeme konat, nebo nám konečně něco dojde, něco, co se dlouho připravovalo.

Důležité ovšem je využít opar tohoto prvního únorového víkendu. Pravidlo první: zapomenout na křivdy.  Naprosto. Vyzvat sám sebe, abychom na chvíli byli sami se sebou a klidně se soucitem k sobě samým přijímali i ty situace, které na nás někdo hodil a odkráčel si s lehkou hlavou. Co se přihodí v takovou chvíli, kdy si takový víkend uděláme, se rovná až magickému působení osudových náhod a myšlenek, které přijdou na mysl. Co by se mělo stát? Uzavře se jeden okruh, část, situace, styl myšlení a otevře se další, mnohem plodnější.

Někomu se mohou tímto přístupem povolit veškeré násilím zavřené dveře jeho života a konečně vejde to, co si tak moc zaslouží, protože na tom tak moc pracoval. Máme možnost dotknout se svého plánu duše. V každém případě psychicky, mentálně a citově. Pro někoho to ale bude už i projev v realitě, který bude-li správně uchopen, může změnit život směrem k plodnosti, radosti, teplu a rodině a spokojenosti.  To hlavní téma tedy  zní – jak chci žít spokojeně dlouhodobě? Vždyť já si na to vlastně vzpomínám! A to jen proto, že na chvíli odmetu veškerý balast druhých lidí ze sebe samého.

 

PŘED VÍKENDEM: Vůně horkého kakaa a spojení se podstatou sebe samých

 

-         

Zachumlejte se do vůně horkého mléka či kakaa

-          Najděte se a zamilujte se do sebe

-          Pohlédněme na to, co milujeme, kam směřuje naše pravé já…

Poslední lednový, pocitově zimní víkend, přináší nám kromě té imbolcové něhy, ve které si musíme sáhnout na dno svého pravdivého já, ještě pár dalších aspektů. Výzva, abychom byli dobří, v souladu se sebou, se svým okolím. Dokonce se může stát, že během těchto dnů nějak až infantilně zahoříme nostalgií, něhou nebo láskou k někomu, ke komu bychom to nikdy dřív neřekli. Závan velmi intenzivní, byť může být krátký, takové vděčnosti, jako když se dítě stulí do náruči své maminky a je rádo, že ji má. Taková vůně kakaa a nedělního rána. Takhle bude někdo vonět. A tak mu to třeba dejte vědět, nebo ho jen pozdravte, byť na dálku, bude rád. Stejně tak všichni, kdož si na vás v průběhu víkendu vzpomenou, to patrně dělají z dobré vůle, tak to zkuste tak přijmout – ostatně bude vás vést pocit.

PŘED VÍKENDEM: Nechce se ti? Výborně, máš směr!

Nevím, jestli budeme mít pohodový víkend, protože nám to tady houstne do pěkných vnitřních i vnějších šarvátek. Upřímně – pokud něco opravdu nemusíte, zvlášť to, co vám vždycky zhorší náladu, nevrhejte se do toho dobrovolně. Nevhodný čas pro rozhovory s konfliktními lidmi, ne – z toho se vybruslit nedá.

Ideální by bylo na tento víkend eliminovat vnější rušivé vlivy, jak řekla Kelišová, zavřít, zaligrovat a fertig! Už jen proto, že uvnitř se toho bude dít hodně a je to také o konfliktu vnitřním. Naše rodiny, naše děti, náš domov a naše duše a to, s čím se tedy před vnějším rušivým světem uzavřeme, může procházet podobnou nelítostnou probírkou. Propadne vše, co škodí… Propadne vše, co už nevyhovuje, co si pěstujeme jako parazita doma nebo v duši, ve svém nejbližším zdroji energie.

PŘED VÍKENDEM: Hlavně, aby to už nebylo jako minule!

Když o víkendu udržíme směr, bude to akční a příjemný čas… Jenže se nedáme se strhnout emocemi či pochybnostmi pramenícími z toho, co nám poslední dny přinesly a my jsme se zachovali tak, abychom neopakovali staré chyby. Nechme minulost za sebou, ona bude dotírat, ale už v ní a v tom, co jsme udělali špatně nebo co byla špatná cesta, není pranic k uvažování. Pochyby jsou už jen zvykem mysli. Jemný čas využijme k tomu, abychom nechali co nejvíce rozkvést nové nápady, to, kde se cítíme silní a připravení. Všechny nedodělávky, všechny nové načaté záležitosti – to půjde pěkně od ruky a věnujeme tomu relativně málo energie, protože velkou část energie z radosti z vykonané práce se nám dostane zpět.

PŘED VÍKENDEM: Milujme to, co se před námi tyčí

 

Mám dojem, že ta zvláštní úleva je znát ve vzduchu a ruka račího úplňku nás už táhne ke svému úkolu, který nám dá, tedy – najít to dobré na sobě. Nekompromisně a možná tím zásadně změnit úhel pohledu sám na sebe. Tak jsem byla zvědavá, co tu budeme mít na víkend. Naše budoucí úkoly, naše třinácté komnaty s tím, „co by kdyby“… No… co by kdyby… Co by bylo, kdybych se nebála, kdyby nebylo to či ono, možná by to pak bylo nádherné spojení, nádherné puštění sebe samých do života, do radosti. Jde o to se jen pro to rozhodnout, tvrdí karty. Toto palčivé téma nám přináší proč? Protože tu je něco, co nás trápí, nesplněné sny, strach z úkolů příštích, obavy, jestli něco zvládneme, příliš mnoho obav, které svazují a berou nám tu přirozenou radost zkusit něco nového, jen tak – pro pokus. Co na tom, když to nevyjde…. Jenže se zdá, že když takto k něčemu přistoupíme, tak ono to vyjde. Pokud překonáme strach z budoucího trápení – otevře se nám osud a uvolní nám cestu k úspěchu.

V centru pozornosti by měly být myšlenky nebo akce, které se týkají úvah nad změnami, které změní život i lidem kolem nás, přivedou vám do života nové lidi. Bojíte se otevřít se světu? Svým talentům nebo své životní cestě jako takové? Rozpomeňte se na to, jací jste – jací jste, když jste milovaní, když sami sebe máte rádi. A to je přesně ten pocit, na který nám o víkendu  nasedne odvaha něco zkusit. Pro něco se rozhodnout.

A z vnějšího světa k nám ještě může přijít jedna malá informace: v podobě milého slova, které bude ale znít tak nějak: „Tak to prostě udělej, co na tom… tak to přijmi, zkus, pracuj a žij tak, jako bys byl na té úspěšné cestě“. Je to kombinace laskavosti a rázného, přísného příkazu. Tak krásný víkend a mějte odvážné myšlenky a buďte k sobě laskaví….

PŘED VÍKENDEM: Pozorujte a plánujte

 

K víkendovým událostem lze říci jen jediné: pozorujte svět kolem sebe, něco se děje, něco se mění, něco se vám nabízí… i nápady v hlavě, mohou to být jemné impulsy zvenčí. Protože to všechno potřebuje zpracovat. To, co je nečekaně volné, je cesta vpřed.

Jakákoliv.

Gradují tu události celého týdne, pokud jste něco přehlíželi nebo nechápali v běhu všedního dne, víkend to zvýrazní.