Týden od 15. – 21.3.: Nátlak na boření starého, sluníčko chce k nám….

Jsou mé iluze a plány ještě moje?

-          Táhne se téma posledních 10 – 14 dnů

Důležité je zachovat tento týden nadhled a vědomí toho, čeho se bojíme. S čím máme tu čest a co nám bránívá v tom či onom, abychom se cítili dobře. Zdá se, že tu najednou je něco, co není tak důležité, jak se ještě před časem zdálo a jen díky nátlaku, který už nevydržíme a prostě se toho pustíme, pustíme z toho pozornost, uvidíme, kde rostou nové šance. Možná pokračuje to rybí  novoluní, celý minulý týden, tentokrát se už ale začíná blýskat na lepší časy a minimálně v druhé polovině týdne už všechno to porůznu zaseknuté na emocích, začíná roztávat a do života vchází možnosti s tím vším něco udělat i v reálu. Konečně udělat závěry těch minulých zmatků a dát se do práce. Pořádně si vyhrnout rukávy.

Přesto strach tu ještě může být důležitým tématem, které nám ukáže kudy kam. Bojíte-li se něčeho, zvažte, jestli to není strach z dokončení nějakého úkolu, z přijmutí toho, že toto je výsledek.  Bojím se někde udělat první krok, přitom po tom tak toužím… ale vlastně mi je mnohem milejší to toužení a nedosažitelnost víc, než to, že bych opravdu udělala první krok k realizaci – něco v tom smyslu. A pak tedy přichází na řadu ten nadhled – je tedy objekt mé touhy skutečně důležitý? Protože co si budeme povídat, kdyby opravdu byl, tak už bych na té realizaci asi pracovala. Může se tedy měnit s tímto rozpoložením perspektiva našich životů. Je třeba oprášit si kolena od prachu nejen minulosti, ale také iluzí, které už dávno s námi nejsou spojeny. Jsme noví, čistí – můžeme začít nově.

A možná bonus nakonec: Uvolníme-li sevření, vpustíme-li do sebe ten pocit, který na nás tolik doráží vlastně už více než týden nebo dva, to pravé naše Já, stále se může stát něco, co našemu životu dodá šťávu. Co zboří to staré a přivede do života sluníčko.

PŘED VÍKENDEM: Milujme to, co se před námi tyčí

 

Mám dojem, že ta zvláštní úleva je znát ve vzduchu a ruka račího úplňku nás už táhne ke svému úkolu, který nám dá, tedy – najít to dobré na sobě. Nekompromisně a možná tím zásadně změnit úhel pohledu sám na sebe. Tak jsem byla zvědavá, co tu budeme mít na víkend. Naše budoucí úkoly, naše třinácté komnaty s tím, „co by kdyby“… No… co by kdyby… Co by bylo, kdybych se nebála, kdyby nebylo to či ono, možná by to pak bylo nádherné spojení, nádherné puštění sebe samých do života, do radosti. Jde o to se jen pro to rozhodnout, tvrdí karty. Toto palčivé téma nám přináší proč? Protože tu je něco, co nás trápí, nesplněné sny, strach z úkolů příštích, obavy, jestli něco zvládneme, příliš mnoho obav, které svazují a berou nám tu přirozenou radost zkusit něco nového, jen tak – pro pokus. Co na tom, když to nevyjde…. Jenže se zdá, že když takto k něčemu přistoupíme, tak ono to vyjde. Pokud překonáme strach z budoucího trápení – otevře se nám osud a uvolní nám cestu k úspěchu.

V centru pozornosti by měly být myšlenky nebo akce, které se týkají úvah nad změnami, které změní život i lidem kolem nás, přivedou vám do života nové lidi. Bojíte se otevřít se světu? Svým talentům nebo své životní cestě jako takové? Rozpomeňte se na to, jací jste – jací jste, když jste milovaní, když sami sebe máte rádi. A to je přesně ten pocit, na který nám o víkendu  nasedne odvaha něco zkusit. Pro něco se rozhodnout.

A z vnějšího světa k nám ještě může přijít jedna malá informace: v podobě milého slova, které bude ale znít tak nějak: „Tak to prostě udělej, co na tom… tak to přijmi, zkus, pracuj a žij tak, jako bys byl na té úspěšné cestě“. Je to kombinace laskavosti a rázného, přísného příkazu. Tak krásný víkend a mějte odvážné myšlenky a buďte k sobě laskaví….