Týden od 19. – 25.4.: Pořádné otřepání… a brzdy, které vadí

 

Často na sobě neseme břímě jiných, které nám nenáleží. Pokud toto je ve vašem životě dominantní, tak to tento týden velmi pocítíte. Touha být potřebný, manipulativní vztahy – všechny tyto nerovnováhy se nám tu prolínají ještě z konce minulého týdne a pokud jsme je nepochopili, tak zkraje tohoto týden velmi zatlačí na to, aby chápány byly. A bychom s nimi udělali to, co si zaslouží. Nebo si zasloužíme my.

Ač můžeme v některých případech být už pěkně v novém, mít nové nápady, dělat něco nového, toto rozpoložení může být nyní podrobeno zkoušce, jež má různé podoby. Nejvíce mi tu vychází konflikt mezi tím, kudy nyní chceme či potřebujeme jít a potřeby druhých, které nás mohou omezovat, brát energii nebo vychylovat. Což nám opravdu může přinést situace, kdy budeme nuceni žonglovat s mnoha možnostmi, mít toho nad hlavu a nic nepůjde, jak má, protože zákon schválnosti, že? Také to ale nese možnost podívat se, kde ten rozlet, který chceme, plánujeme, je bržděn dlouhodobými nebo provozními, snadno se nezbavitelnými okolnostmi. A pak to chce pečlivě probrat, jak a kde nastavit nově hranice, sobě i druhým případně, aby to nějak fungovalo. Byť dočasně, ono se to zase utřepe. Protože mi přijde škoda vzdát to nové jen proto, že nás požírá všednodennost starého – na to máme to nové až příliš tvrdě vypracované, řekla bych. A hlavně tu je stále nad hlavou ta první karta – to břímě druhých a zbytečný stres. Kde tedy vadí něco, co vlastně není naše? Kde se stresujeme zbytečně? Zkusme se otřepat jako pes s požadavkem ze sebe tuto zbytečnou zátěž setřást.

Ještě jednu maličkost tu ale někdo může vidět: zlé a podlé zážitky a dojmy, překvapivé žlučovité chování se může projevit tam, kde se osvobozujete a něčemu ve vašem okolí se to nelíbí. A to se může týkat až nepříjemně těžce lidí, kteří se ztěžka osvobozují – konečně – po situacích plných trápení, oběti, smutku a přetížení. Tak zvažte, že možná nejste tak neschopní, jak vás někdo skopává zpět do jámy, ale že to tomu majiteli kopající nohy z nějakého důvodu vyhovuje, že právě vy nejste příliš životaschopní. A hlavně je to ukazatel, že životaschopní již máte být. A jste. A máte přijmout nepřejícnost druhých – a jít dál.  Jim to nakonec stejně bude jedno. Běžte sami a bez nepřejícníků. Nakonec… I tímto způsobem totiž nesete jejich břímě, které se vás vůbec, ale vůbec netýká.

Týden od 15. – 21.3.: Nátlak na boření starého, sluníčko chce k nám….

Jsou mé iluze a plány ještě moje?

-          Táhne se téma posledních 10 – 14 dnů

Důležité je zachovat tento týden nadhled a vědomí toho, čeho se bojíme. S čím máme tu čest a co nám bránívá v tom či onom, abychom se cítili dobře. Zdá se, že tu najednou je něco, co není tak důležité, jak se ještě před časem zdálo a jen díky nátlaku, který už nevydržíme a prostě se toho pustíme, pustíme z toho pozornost, uvidíme, kde rostou nové šance. Možná pokračuje to rybí  novoluní, celý minulý týden, tentokrát se už ale začíná blýskat na lepší časy a minimálně v druhé polovině týdne už všechno to porůznu zaseknuté na emocích, začíná roztávat a do života vchází možnosti s tím vším něco udělat i v reálu. Konečně udělat závěry těch minulých zmatků a dát se do práce. Pořádně si vyhrnout rukávy.

Přesto strach tu ještě může být důležitým tématem, které nám ukáže kudy kam. Bojíte-li se něčeho, zvažte, jestli to není strach z dokončení nějakého úkolu, z přijmutí toho, že toto je výsledek.  Bojím se někde udělat první krok, přitom po tom tak toužím… ale vlastně mi je mnohem milejší to toužení a nedosažitelnost víc, než to, že bych opravdu udělala první krok k realizaci – něco v tom smyslu. A pak tedy přichází na řadu ten nadhled – je tedy objekt mé touhy skutečně důležitý? Protože co si budeme povídat, kdyby opravdu byl, tak už bych na té realizaci asi pracovala. Může se tedy měnit s tímto rozpoložením perspektiva našich životů. Je třeba oprášit si kolena od prachu nejen minulosti, ale také iluzí, které už dávno s námi nejsou spojeny. Jsme noví, čistí – můžeme začít nově.

A možná bonus nakonec: Uvolníme-li sevření, vpustíme-li do sebe ten pocit, který na nás tolik doráží vlastně už více než týden nebo dva, to pravé naše Já, stále se může stát něco, co našemu životu dodá šťávu. Co zboří to staré a přivede do života sluníčko.

Týden od 21. – 27. 12.: Budoucnost a pomoc je… tam někde venku

 

Vánoční týden nás pouští do úlevy ztěžka, ten letošní slunovrat byl velmi obtížný, hluboký a mohl někoho držet hodně v bahně, hodně mezi trny minulých trápení a vzpomínek. Tam všude ještě začátkem týdne můžeme bloudit, ale po pondělním slunovratu by se lehounce mělo všechno dávat více do pohybu. Na začátek prozradím, že s koncem týdne už uvidíme hvězdu naděje, kterou nám přinese osud, něco se rozhýbe samo, osudové okamžiky a události, které rozjasní budoucnost přijdou zvenčí, samy a měly by být v tom nejněžnějším spojení s námi samotnými. Ale i kdyby ten pocit něhy byl způsoben jen tím minulým utrpením, i to je nádherný okamžik.