Adventní výklady budou brzy u vás!

Adventní výklady
Zobrazují se příspěvky se štítkemdube. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdube. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 18. dubna 2021

Týden od 19. – 25.4.: Pořádné otřepání… a brzdy, které vadí

 


Často na sobě neseme břímě jiných, které nám nenáleží. Pokud toto je ve vašem životě dominantní, tak to tento týden velmi pocítíte. Touha být potřebný, manipulativní vztahy – všechny tyto nerovnováhy se nám tu prolínají ještě z konce minulého týdne a pokud jsme je nepochopili, tak zkraje tohoto týden velmi zatlačí na to, aby chápány byly. A bychom s nimi udělali to, co si zaslouží. Nebo si zasloužíme my.

Ač můžeme v některých případech být už pěkně v novém, mít nové nápady, dělat něco nového, toto rozpoložení může být nyní podrobeno zkoušce, jež má různé podoby. Nejvíce mi tu vychází konflikt mezi tím, kudy nyní chceme či potřebujeme jít a potřeby druhých, které nás mohou omezovat, brát energii nebo vychylovat. Což nám opravdu může přinést situace, kdy budeme nuceni žonglovat s mnoha možnostmi, mít toho nad hlavu a nic nepůjde, jak má, protože zákon schválnosti, že? Také to ale nese možnost podívat se, kde ten rozlet, který chceme, plánujeme, je bržděn dlouhodobými nebo provozními, snadno se nezbavitelnými okolnostmi. A pak to chce pečlivě probrat, jak a kde nastavit nově hranice, sobě i druhým případně, aby to nějak fungovalo. Byť dočasně, ono se to zase utřepe. Protože mi přijde škoda vzdát to nové jen proto, že nás požírá všednodennost starého – na to máme to nové až příliš tvrdě vypracované, řekla bych. A hlavně tu je stále nad hlavou ta první karta – to břímě druhých a zbytečný stres. Kde tedy vadí něco, co vlastně není naše? Kde se stresujeme zbytečně? Zkusme se otřepat jako pes s požadavkem ze sebe tuto zbytečnou zátěž setřást.

Ještě jednu maličkost tu ale někdo může vidět: zlé a podlé zážitky a dojmy, překvapivé žlučovité chování se může projevit tam, kde se osvobozujete a něčemu ve vašem okolí se to nelíbí. A to se může týkat až nepříjemně těžce lidí, kteří se ztěžka osvobozují – konečně – po situacích plných trápení, oběti, smutku a přetížení. Tak zvažte, že možná nejste tak neschopní, jak vás někdo skopává zpět do jámy, ale že to tomu majiteli kopající nohy z nějakého důvodu vyhovuje, že právě vy nejste příliš životaschopní. A hlavně je to ukazatel, že životaschopní již máte být. A jste. A máte přijmout nepřejícnost druhých – a jít dál.  Jim to nakonec stejně bude jedno. Běžte sami a bez nepřejícníků. Nakonec… I tímto způsobem totiž nesete jejich břímě, které se vás vůbec, ale vůbec netýká.