PŘED VÍKENDEM: Není tu něco zase jinak? Nové konce a nové začátky!

-      

Něco skončilo, něco začalo, aniž bychom si toho všimli

-          Kde jsou odvážné plány našeho srdce? Což je realizovat?

Co nás učí konce i začátky? Možná po tom divočejším týdnu se máme podívat na toto téma. Možná toho hodně skončilo, ale také hodně začalo v tom všem jsme si to ani neuvědomili. Tak se máme zastavit a podívat se trošku dozadu ve svém životě a znovu zjistit, kde vlastně stojíme. A jak si stojíme. Roli tu mohou hrát konce, ukončující se životní etapy nebo myšlenkové pochody, takové ty chvíle, kdy už už víte, že něco v té jisté oblasti svého života musíte udělat, a jste jen krůček od toho to udělat. Tak si zopakovat, co vám to dalo, co vás to naučilo, proč je dobře, že to končí a co si z toho bereme do budoucnosti. Stejně tak silné mohou být nyní okamžiky, kdy si uvědomujeme, že už musíme minimálně začít jinak myslet, jinak zvažovat svůj život, kdy ten zlom je ve smyslu – a když se na tím ale zamyslím jinak, nově, zraleji, dospěleji, srdcem, - nebo jakkoliv jinak -tak uvidím svou budoucnost v jiných barvách. Mám šanci najet do jiných kolejí. Někdy i úplně jiných.

Jen je třeba se na svůj život podívat v tuto chvíli pravdivě. Protože se zdá, že tady můžeme mít ukončená trápení (pokračující jen v naší hlavě nebo ze zvyku, ale vlastně už  jsme svobodní!), nebo jednoduše nevidíme pro ten zvyk to, že se nám někde venku podává pomocná ruka. A dalším dobrý vodítkem může být to, když se zadíváme pečlivě do svých myšlenek, do těch odvážnějších a víc od srdce, a najdeme v nich odvážné plány. Takové, které nás naplňují radostí, ale víme, že pro ně musíme něco udělat, do krve si odřít mozol nebo se pořádně zapotit, ale věřte mi, že ten mozol bude tak těšit a zapotit se – to je pro tělo největší slast.

Tak se do toho bilancování vrhněme….