BŘEZEN Obecně a pro jednotlivá znamení: Kvočna na nových začátcích

 

Měsíc, ve kterém patrně zpomalíme i psychicky, bod přerodu, zlomu, nových začátků, které si před sebou, nebo pod sebou, budeme muset ještě trošku usadit, uhladit, jako když se kvočna rozhodla zasednout tedy konečně na vajíčka, která má. Všechno musí být perfektní, protože až si sedne, tak se dost dlouho ani nehne, aby vajíčkům poskytla potřebné teplo. Budeme si věci kolem sebe upravovat. Tu nás potěší, co máme, tu nás rozčílí to, co není dokonalé nebo dokončené. Emoce mohou lítat jako na horské dráze, ale neměly by být příliš překvapivé, spíše nás může překvapit, že konečně se dere na povrch něco, co jsme tu více, tu méně, tušili – a je to tady! Intuice nás nejen bude vyrovnávat, ale také tam, kde je potřeba, manipulovat do vnitřních konfliktů.

Je to snad už o třepané, já vím – ale březen je měsíc pravdivosti vůči sobě samým, měsíc, kdy budeme kvočnami. Některým vajíčkům budeme muset odpustit, nad některými se pozastavit a dořešit je, některá pochválit, některá pohladit, více opečovat ta, kterým se péče nedostávalo.

Prakticky se to projeví:

-          Uvidíme jasně, v čem už nemůžeme pokračovat, bude nám to brát, štvát nás to, ale také uvidíme cestu ven. Mnohdy si to špatné a škodlivé uvědomíme až poté, co nás pozve to nové… s úžasem se zadíváme vzad a spatříme „jak jsem jen tohle mohla žít tako dlouho?“

Týden od 1. – 7. 3.: Až do hloubky, a proto o kus dál

 

Zdá se, že tento týden se budeme dostávat do hloubek, do pocitů bezbrannosti a to pro někoho může být dobrým bodem odrazu od různých křivd minulosti, pocitů vykořenění a lítostí, chyb….uleví se, protože pocítíme velmi intenzivně, že už můžeme jít dál. Bezbrannost tento týden bude zdrojem moudrosti, a tak rovnou říkám – nebudeme-li se cítit dobře, budeme-li mít jakékoliv duševní i tělesné potřeby, které nás budou zahánět k sobě samým, poddejme se jim jak jen to bude možné. Tento stav má za úkol nám podat pomocnou ruku. Zavést do hloubky, a proto o kus dál tam, kam patříme, kde nám něco dojde, kde se nám začne dařit, kde bude jiskra naděje, nebo jen pocit, že konečně je nějaká stará vlezlá špína uklizena – a tedy se můžeme rozhlédnout, co dál. Čím víc se nenecháme rušit okolím nebo tím, o čem moc dobře víme, že nám bere sílu, tím lépe na svou životní situaci nahlédneme. Tím moudřejší budeme, tím sami sobě podáme pomocnou ruku. Či nám ji může podat i někdo zvenčí.

Mohou tu být dozvuky víkendu, úplňkového času, možná jsem si vlivem toho očišťování a přerovnávání uvědomili něco velmi důležitého, ale ještě není čas se dát do práce, ale je čas ještě doočistit, dooplakat nebo dopochopit to, co nám tu přišlo důležité. Je to čas hájení, ve kterém jsme. Čas klidu a cestování ve vlastní duši, v minulosti, nebo naopak v budoucích plánech, které najednou budou žitelné, budou naše, osloví nás. Přijde na to, jakou osobní proměnou každý procházíme, co se o nás otřelo v posledním týdnu – tak to bude pokračovat a bude to chtít, abychom to uchopili hlouběji.

Abychom pak věděli, kam jít. Kde je ta naděje pro budoucnost. Kde je ta konkrétní akce pro budoucnost.