Týden od 20. – 26.12.: A co když to s těmi novými začátky a plány nebude tak horké?

Rovnou mohu říci, že k vánočním dobrůtkám a ke stromečku si sedneme už s náladou trošku vyrovnanou, ráznější a pevnou, ale ten týden s námi může ještě pěkně zacvičit. Pokud si najdete čas na sebe, na své myšlenky – nebo budete  hledat hluboké příčiny svých pnutí a nepochopitelných nenálad či nálad, pak prosím zkuste vzít v potaz to, co se nám tu nabízí. Může to být v podhoubí všeho, co se bude tento týden dít. Ale vezmeme to jen velmi jemně. Nové začátky, nové plány, záležitosti, které se vyjasnily, aby nám ukázaly, kde a jak s nimi můžeme nadále počítat. Potud dobré, je dobré mít udělanou nějakou mapu života, bilanci roku a vědět, co kolem sebe máme, co je pevné a stabilní. Jak a co chceme riskovat  nebo investovat do budoucnosti – jenže na chvíli se nám tu v průběhu týdne otevře malé, leč intenzivní okno, kdy nebude od věci tohle všechno odložit, plány na chvíli dát stranou a zkusit si představit, jaké by to bylo, kdyby se do ničeho z toho nešlo. Kdyby ty plány byly naprosto jiné. Kdyby se už nic neriskovalo, nic neuvolňovalo, až se mi chce říci – NIC se neřešilo! Možná to naznačuje, že někteří budeme pod velkým tlakem býti dokonalí, mít všechno naplánované, nové – a prospěje nám, když někde něco prostě necháme být. Možná to naznačuje, že už  jen to uvolnění se do nového, do plánů – je samo o sobě léčivé a vůbec nemusí dojít k tomu, že je pak puntičkářsky zrealizujeme, protože je možné, že už do nich nebudeme mít chuť. Ale důležité bude mít jen ten uvolněný prostor. Umožnit prostor změně, aby přišla. Umožnit sami sobě vidět dál, lépe, vyčistit vzduch. A proto se pak ke Štědrému dnu už všechno zase porovnává, ale osud si nás posazuje trošku výš, než  jsme zvyklí. Takže dobře uvidíme, jak se věci mají – a veškeré žití by mělo stát na pevných základech. A to třeba i proto, že sem tam něco uvolníme, něčeho se pustíme, něčemu zamáváme, protože nám bude jasné, že toto staré jen drželo místo tomu novému.

SOBOTNÍ POHODA: Samota a pravda, která nás nasměruje, ať je jakákoliv

 

Karta pravdy se dotýká tichého nadhledu nad svým životem. Možná všechna předvíkendová témata ze včerejška jsou stále v platnosti, ale nyní, u sobotního čaje, můžeme vzít svou mysl a nechat ji dovolenou. Nemyslet, nečinit. Jen tak vnímat – protože právě to vnímání může přinést náhlé prozření, ve kterém uvidíme svůj život jako celek, jako mapu, uvidíme ho plastický a živý  a nějaké důležité souvislosti nám dojdou. A to bude velmi přínosné. Hledejme pravdu bez ohledu na to, jaké emoce nám to přinese. I to nepříjemné je totiž dobré prožít, připustit si to – aby to mohlo být puštěno dál, aby to na nás netuhlo jako ta kůže, které se vlastně celý prosinec zbavujeme.  Někde ji musíme odtrhnout násilím a bude to bolet. Nedá se nic dělat. Nezavírejme oči před pravdou, která se nyní rodí, kterou vidíme a vstupme do plánovací nálady. Je tu něco nového, život nám dal smysl, něco jsme pochopili. Je čas toto vše vzít a uchopit pevně – a začít nově pracovat s tím, že něco už umíme, něco víme, fakta jsou taková a přidejme ještě špetku trpělivosti. „Má mysl je plná zdravých a láskyplných myšlenek, které se odrážejí v mém dokonalém zdraví“. Takže uzdravujme všechno, co na sobě, v sobě uzdravit potřebujeme.

PŘED čtvrtým adventním VÍKENDEM: Důkladné prozření, dovolte výrazné změny

Lze to říci jednoduše. Tento víkend nám může přinést výtečné prozření, které vychází z tak obdivuhodné jednoduchosti života, že nás to až zarazí. Ostatně o to tady celou dobu šlo, celý prosinec. Co nejvíc si zjednodušit život. A může se tak stát, že nyní už pocítíte na duši pohodu, vyrovnanost nebo se stane něco, co vám tyto pocity zaručí. Zároveň ten klid nese s sebou i nápad, pohodu, akci, klid, hemžení ale i naprosté uklidnění – prostě přesně to, co potřebujete, aby se nyní dělo. Může to být zlomový víkend, který navazuje na listopadové události, pocity nebo myšlenky, v nichž jste přemýšleli, co dál se svým životem. A nějak nepřišlo k tomu řešení, protože  něco nebylo nazrálé. Teď už ano – teď se věci lámou jak v nás, tak kolem nás – a výsledkem má být nalezení něčeho malého či většího, co nás neskutečně potěší a uzdraví naše myšlenky, těla, duše, cokoliv. Jenže malý háček tu být může. Vidina rovnováhy může být někdy podmíněna tím, že se s něčím rozloučíme – že to necháme za sebou, že něco ze svých vlastností necháme za sebou, proměníme sebe, okolí, vstoupíme do změn, ze kterých není cesty zpět. Takhle hluboko může jít, pokud se jedná o něco, co se vám táhlo celý týden a kde jasně docházíte k závěru, že abyste se vůbec z toho dostali, ozdravili se, tak tuhle výraznou změnu udělat musíte. Nebo ji musíte dovolit. A nejzajímavější tu je to, že někdy jde jen o to „přestat být obětí a dovolit k sobě přijít lásku“. Možná pro někoho něco milého čeká za dveřmi, ale vy máte tak moc zabedněno…

Lise Leblanc: Sebepéče pro pečující

 

Útlá kniha nám ukáže, jak rozpoznat vyčerpání, pochopit ho a jak si pomoci. A také to, co se zdá mnohdy nemožné, jak fungovat, když jsem nesmírně vyčerpaní. Velmi závažné téma je jen zdánlivě určeno pro velmi specifickou skupinu pečujících lidí, protože v příjemném formátu můžete snadno najít i drobné rady pro všední den.

I všední den má někdy znaky komplikovaných situací, na které je třeba jít trošku strategicky.

Dáváte něco, co postupně sami ztrácíte. Obrovský nápor na psychiku zvětšuje ještě frustrace, únava, vyčerpání a někdy i vidiny konců bez naděje na zlepšení. Pečovatelé o staré lidi, těžce nemocné, postižené určitě vědí. Tím hůř, pokud jste na opečovávané osobě ještě citově vázaní.

Tato kniha je určena primárně pro ně: najdou zde povědomé příklady, příběhy, ze kterých vytuší, že v tom zdaleka nejsou sami. Najdou rozmotaná klubka vlastních strachů, myšlenek a najdou způsoby, jak co nejvíce o sebe pečovat, jak se očišťovat od negativních vlivů a být co nejvíce ku pomoci.

Tato kniha ale může být určena i těm, kdož pečují 24 hodin denně o děti, pro maminky potácející se v nekonečné únavě. I tady platí stejná pravidla pro sebepéči a jsem si jista, že tu můžete načerpat dobré rady, které vám přijdou úplně na míru.

Úplněk v Blížencích, 19.12.: Uvolnění možností, co bych byla, kdybych nebyla slaboch?

 

Dalo by se říci, že nyní dostáváme možnost najít to své, vycestovat za hranice sebe samých nebo se postavit na křižovatky, které pro nás jsou, nebo budou důležité. Najít to své? Tady se dejte vést blíženeckou energií, která je rychlá, jasná, zřejmá a více než na city, dá na fakta, i když v tomto případě v tom stopa emocí bude – jednoduše, když vás něco nadchne a navíc to bude tak logické, jasné, tak vzešlé z toho, co nyní je – tak to bude to pravé! Jak vycestovat za hranice sebe samých? Znovu i tady, pokud chcete překročit nějaký svůj práh, s něčím konečně zabojovat, něčeho se zbavit, vyplatí se vzít v potaz to, co je. Už to nejde dál. To je fakt. Pohněte se kupředu, kamkoliv.  Podívejte se na ustrnulé situace jinýma očima, možná třeba až vzhůru nohama. Pravým opakem, než co nyní děláte, než  jak myslíte – najednou se pak rozprostírá mírnost, rovnováha, přijetí, smíření… a z tohoto nového pocitu a vnitřního i vnějšího rozpoložení se můžete rozhodovat dál. Nebo vidět sami sebe za  hranicemi, přesně tam, kam jste se chtěli dostat….A jaké křižovatky nám úplněk ukáže? Mají společnou energii, bude v nich  touha po něčem, co by bylo mého, mohlo být mého, kdybych  nebyla takový slaboch. Jak krutě řečeno, tak krutě to může být cítěno a žito: Nebo ještě lépe, co vyměnit slovo krutě za „úžasně“? Jak úžasně řečeno, tak úžasně žito – co by mohlo být, kdybych nebyla takový slaboch?

Týden od 13. – 19.12.: Návrat toho, co jsme darovali…

Tak tu máme konečně ten týden, kdy se k nám vrátí to, co jsme darovali, co jsme si vyčinili a vysloužili. Tak zkusme všechno tento týden vzít touto optikou, může to být zajímavé a něčím poučné, ačkoliv tu je naznačeno i téma nepříjemné. Trápení, křivdy, zraněné srdce, které potřebuje vyléčit. Ale možná spíše než to, že sami něco utržíme a zalezeme si do peřin vyplakat slzu, může být celé toto poselství o tom, že máme někomu odpustit. Někomu darovat lásku i přesto, že jsme kvůli němu se trápili. Smírné gesto. Které ale – pozor na to – uleví hlavně nám. Nesmí to být z pozice, že rozdám lásku a čekám, že ten druhý to nějak ocení. On to ocenit nemusí vůbec, ale nám jde jen čistě sobecky o to, abychom v sobě neživili zbytečně nějakou nenávist nebo zášť či bolest, která nás svírá. Právě návrat takové bolesti tu být může, musíme s ní potom naložit tak, abychom se dostali do rovnováhy. Mělo by to jít, měl by k nám i přijít ten dobrý nápad, metoda, způsob, jak to udělat – a hlavně se nám i okamžitě uleví.

Tímto znovu zažíváme i uzdravující energii, takže kdo něco řeší, tak může tento týden přijít na přelomový nápad nebo potkat někoho, kdo mu poradí, a to své trápení si ulehčí. Patrně tady půjde o něco, co jste dosud neviděli, neslyšeli, co ale dost dobře funguje. Ostatně i pro všechny další akce tohoto týdne platí, že z případného nepohodlí vyplujeme lépe díky tomu, že se na celou situaci podíváme z jiných úhlů pohledu – nebo v některých případech zareagujeme jinak než jsme zvyklí – a ono to bude fungovat. Navrací se nám to, co jsme darovali, činili, dělali, malá bilance letošního roku. Čím více k tomu přistoupíme s láskou, tím lépe – a pokud se vrací dobré věci, tak to je zajímavé – i na ty se dívejte jinak! Nebo právě návrat těch výsledků a proměn může způsobit, že se na věci začnete dívat jinak. Tak tento zázrak vám přeji!

SOBOTNÍ POHODA: Nový den a nové ráno… uf… K něčemu se schyluje.

Zdá se, že je líp. Že i kdyby to napětí a vztek přišel dnes, tak zítra ráno bude lépe. Ráno moudřejší večera. A ta úleva je citelná, protože se tady vracíme do „všechno bude dobré, vlastně to všechno dobře dopadlo.“ Tolik ke krizovým situacím.

Ale obecně se dnes u čaje vyplatí přemýšlet nad tím, kde můžeme vstoupit do nového dne, kde zahnané strachy a pochyby přináší zcela nové úhly pohledu! Zahánějme! Vyčkejme, věci se vyvíjí a na úplně jemné vlnce toho meditování u čaje se můžete pustit do pocitu, že s věci vyvíjí a něco dobrého se někde chystá, jen si na to musíme počkat.

A patrně to, co se chystá, kam se uvolní ten nový den, je něco, co je jedno z bezpočtu možných řešení, které osud umí, nabízí… a nejspíš vůbec nevíme, jaké bude. Případně to tušíme, ale jen pocitově, rozhodně nevíme, jakým způsobem se o to osud postará. Je čas přinést si do života témata, ve kterých potřebujeme uvolnění, ve kterých potřebuje podporu nebo radu – ta může přijít a bude vyžádaná. Nebo ve stylu „zajímavé, že mi to říkáš, protože já zrovna….“a je to. Víme to. Máme to. Tak buďme pozorní ke všemu, co voní novotou a sleduje, jestli to nové není přesně tím střípkem do jakési mozaiky, který potřebujeme. K něčemu se schyluje.

PŘED třetím adventním VÍKENDEM: Svlek z kůže. Lidi, nezlobte se – na druhé i na sebe!

 

Víkend nám i přes ty zkoušky radosti a svlékání se z tuhých kůží přináší ještě jedno téma, které může hrát roli. Hněv. Pokud ho nyní budete cítit, zkuste to vzít tak, že se hněváte proto, že máte strach. Karta Hněvu je o tom, že se s touto silnou emocí vypořádáme jedině tak, když pochopíme, čeho se bojíme a odstraníme to, čeho se bojíme. Zároveň tu témata, která souvisí s novinkami, ono toho nového  mohlo být poslední dobou víc a můžeme najednou dostat strach z nových cest, z nové přitažlivosti budoucnosti, z nových emocí, z toho, kam na jaké neznámé půdy jsme vstoupili, nebo víme, že na ně časem vstoupíme. Je čas si sednout a pozvat strach, který navlékl kabát hněvu nebo nenálady na čaj a pořádně si s ním popovídat.  Jsme dost dobří, jsme milovaní, jsme přesně takoví, jací nás  naše duše vidí. Nikoliv jaké nás vidí strach, i když pravdou je, že tady může jít i o situace, kdy se něco nastřádaného vyvalí ven – a něco vybouchne. Nedá se pak nic dělat a to z čeho odcházíme, co se rozbíjí, musíme nějak poskládat – i když drobnou pomocnou radou tu může být – „sbalte se na cestu, tady už pro vás není místo“. A jsme zase u těch tuhých kůží, možná tu jde o to, že se hněváme na sebe/na okolí za to, že nejsme schopni (kvůli nim) svléknout kůži a pořád se musíme trápit na jednom místě – a my už nechceme. Tedy, hledejme kromě receptů na uvolnění a smích i recepty na to, jak svléknout zatuhlost ze svého těla i duše. Ostatně, ono to spolu velmi souvisí.

Angelika Selina Braun: Taguari, život si sám nachází cestu

Fascinující kniha, jejíž hloubka vás vezme doprostřed amazonského pralesa a do života, ve kterém platí úplně jiná pravidla než v tom našem. A v té hloubce čtenáře na dlouho pohltí a nechá ho očarovaného úžasem všeho řečeného. Trochu beletrie, trochu příběh, trochu rozprávění s duchem, trochu ezoterické vyprávění. Od všeho kousek, záleží pouze na tom, jak moc se necháte uchvátit příběhem a vypravěčským uměním ženy, která příběh sepsala.

Ideální pro čtenáře unaveného civilizací!

Tak to je naprostá pravda! A pokud jste unaveni, možná se vám tato pravidla a životní rytmus domorodých Piapocosů bude líbit. A ocitnete se společně s malým chlapcem na místě, na kterém vás doslova vysypal osud velmi nechtěně, ale nakonec tu objevíte zlato. A ten malý chlapec, Don José Arizo, tu objevil i recept na dlouhý, šťastný život.  A my máme tu čest jít s ním.

Týden od 6.-12.12.: Smát se, uvolnit se… Jaký je na to recept?

Pokud se o vás nepostaral Mikuláš s čertem a andělem, tak vás vítám u dalšího adventního týdne. Je to týden zasvěcený znovuzrození, znovu pochopení – a zase to jde do té rodiny, do spokojenosti, do oblasti, ve které potřebujete se mít líp. A nyní uvidíte, co kde z měnit, jak sama sebe změnit, aby to tak bylo. Skoro mi přijde, že tady nejde tak o vnější problémy, ale o nějaký strnulý postoj nás samých, kterým si ničíme život, případně ovlivňujeme negativní atmosférou i druhé. Třeba na něčem trváme, nebo netrváme – a tím ochuzujeme nebo svazujeme svoji rodinu nebo děláme nepohodu doma. Pro jiného to bude uvědomění ve stylu, že vlastně všechny atributy potřebné pro pohodový život a uklidnění se, vlastně už má – jen je nevidí. Když ze sebe sloupneme nějakou slupku, když odstraníme něco svazujícího – tak se začneme radovat. To je ostatně stále se opakující prosincové téma!

PŘED druhým adventním VÍKEDNEM: Vnitřní cesta a možnosti

Udělá nám dobře, když si druhým adventním víkendem necháme prostupovat smířlivý postoj, že naše životní cesta je nějaká… zcela jedinečná a zdá se, že poslední dva týdny nám ji nekompromisně tříbí. Ale životní cesty druhých lidí mohou být úplně jiné – a my nemáme právo do nich zasahovat a stahovat je na svoji stranu, činit dobro a tak dále… Možná si s některými lidmi nyní nebudeme moc dobře rozumět, zejména, pokud cítíte, že se vám to ho v té vnitřní proměně za poslední dobu událo příliš mnoho. Ano, měníme se…. A okolí se buď přizpůsobí, nebo ne. Jinak to nejde.  Stojíme společně na prahu nových úvah, nového žití -a právě ten dar žít život bez posuzování druhých (i sebe samého) je v tuhle chvíli velmi cítit. Můžeme se ho dotknout, v praxi vyzkoušet. I proto, že tady nejde o nic světoborného, ale že „vlastně mi to může být jedno, pojď sem, stejně i tak tě mám ráda“, může být nyní největším darem nejen pro nás, ale i pro toho druhého.

Tak mysleme na druhé, ale spíše tak, že je máme i tak rádi, a třeba, cítíte-li to tak, zamyslete se nad jejich postojem z jejich osobního úhlu pohledu. Někdy je překvapivé, když si i jen zkusíme představit, jak nás druzí vidí…

KALENDÁŘ pro rok 2022 od Modré kočky (s minivýkladem)

Rok 2022 má být rokem: Štěstí tam, kde je nám dáno. Pojďte se mnou otestovat můj nový KALENDÁŘ 2022, ve kterém budeme poznávat silné a slabé stránky každého měsíce v souladu s přírodními a ročními cykly. Najdete v něm i tarotové inspirace, vlivy úplňků, novoluní.

Kalendář zasílám:

- v pdf připravený pro vlastní vytištění

V doprovodném emailu přidám malý VÝKLAD JEN PRO VÁS. V něm bude definována oblast, ve které Vám samotným bude osud chystat oblast, ve které Vám bude dáno štěstí.

Cena: 123,-Kč (platba: č.ú.: 123 389 1072/3030)

Objednávejte na emailu: modracesta@seznam.cz (posílám co nejdříve!)

POJĎTE HO VYZKOUŠET: První kalendář vůbec!

Cena je symbolická a spíše platíte za ten maličký výklad a můj čas. Společně s vámi chci kalendář vyzkoušet v jeho první pracovní podobě. Ty další už bych ráda měla v tištěné formě. 

Budu ráda za vaše jakékoliv ohlasy a připomínky, které další roční kalendáře zlepší.

BONUS: Kalendář bude v načtené formě na členském obsahu Youtube Bonboniéra U modré kočky.

Novoluní ve Střelci, 4.12.: „Vzpomínám si!“

 

Zajímavé adventní novoluní. V něžné náladě, až rozměklé a jasné ve směřování nás vede možná do vzpomínek. Buď fakticky do reálných vzpomínek, nebo do toho vnitřního světa, ve kterém se můžeme rozpomenout na osudový život, nebo na to, proč tady jsme. Na plán duše. Může to být velmi sváteční a silný okamžik, který si můžeme přivolat tím, že se pustíme do něčeho, co je zdánlivě nad naše síly, co je takovou hravou výzvou, co po nás chce nějaké úsilí, nějak se překonat, překročit svůj stín. Ale je to krok v situaci nebo tématu, které je našemu srdci blízké a já bych to nazvala klidně i takovým „ze srandy jsem to zkusila, protože znáš mě, nemohla jsem to tam nechat… a ono to fakt vyšlo, to mě podrž!“ To je ta hravější varianta do rozpomínání.

Pak je ta vážnější, nebo hlubší a ta nás vede do životních labyrintů. Něco máme zakryto, nejde to na svět, nevíme, co s tím… tak se do toho pustíme, možná odkryjeme pár možností, témat, zeptáme se někoho, jak to má – a díky tomu to budeme vědět a zařídíme se co dál. Je to trochu o odvaze vyřadit ze hry pár možností, které si udržujeme v životě jen tak pro jistotu, ale moc dobře víme, že je ta možnost spíše na škodu nebo zcela jalová. Na druhou stranu se tu může ale stát i to, že pod tou skořápkou najdete nečekaně něco pěkného, ale tím hlavním hybatelem tu je to, že se vůbec pustíme do nějajkého generálního úklidu v tomto labyrintu a vysbíráme informace, které nebyly zužitkovány.

Buďme nyní zodpovědni jen sami za sebe, udělejme si pěkný pořádek v životě, odvážně někde něco rozrýpněme, ono se to díky tomu všechno trošku pošoupne zase kupředu nebo tam, kam se to posunout má. A my si díky tomu vzpomeneme na něco, co má velký význam! Nebo BUDE mít!

Týden od 29.11. – 5.12.: Ozdravující týden a téma domova. Ostříhejte pavučiny!

 

Naprosto hlavní téma bude nyní rodina, domov, zázemí a to, co nás denně obklopuje a kam chodíme čerpat energii a sílu. Pelíšek. Možná tu trošku pokračuje vliv minulého týdne a bude se po nás chtít, abychom si tady udělali pořádek, vyházeli nepořádek, ostříhali pavučiny … ne vymetli, ale ostříhali. Jsou to pavučiny, které nás svazují, omotávají, olepují a ten pohyb, kterým se jich máme zbavit, má být řízný, jasný, rázný, ale nemáme zapomenout na to, že tady ty pavučiny byly. Ostřihnout a jsou pryč. Přičemž nějaký zbyteček tu zůstává proto, aby nás ani nenapadlo (minimálně nějaký čas) dovolit pavoukům, aby na ty zbytečky navázaly. A je důležité tento týden vědět do hloubi duše, do hloubi logiky, rozumu a smyslu, proč něco děláme. Proč se rozhodujeme a proč se směřujeme. Totiž druhým zásadním tématem je cesta, změny, vlivy. Velmi cítíme, co nás ovlivňuje, kam nás to táhne, ale také kde a jak jsme olepeni, bržděni a kde ztrácíme cestu do budoucnosti. 

Pro některé tu je velmi důležité vzpomínání nebo rozpomínání se na to, jací jsme byli jako děti, jaké jsme měli směry, plány, vlastnosti – a některé oživit a vnést do svého života. Vzpomínky nebo náhody mohou některé z nás doslova hodit zpátky do dětství a pokud se tak stane, proplujme si těmi časy, jsou vzácné a mohou být velmi živé, ozdravující a najdeme v nich přesně to, co hledáme. Najdeme v nich vyrovnání nějaké staré křivdy. No, tak to začíná být zajímavé….

PROSINEC, ADVENT: Jednotlivá znamení

 

BERANI: Velkorysost, která přinese informace

Adventní čas vám může přinést příjemné období, ve kterém povolte všechno, co držíte, co řešíte, co vás už vysiluje a co shledáte v průběhu prosince už zbytečným. Dá se říci, že pokračuje vliv listopadu, kdy s koncem roku chcete asi mít co největší klid v životě a budete tak schopni v tomto rozpoložení i rozhodnutích, které čekaly měsíce… roky… protože najednou ze sebe sklepete snad i výrazný kus minulosti a v tomto novém hávu, v nové kůži se vám odhalí, co je skutečně důležité.  Do nového roku pak chcete v tuto chvíli vyhlížet s naději, s nadšením, takže se dá předpokládat, že k ledu odložíte všechno, co vás nebaví, co vám bere životní sílu nebo co už nefunguje. Vnímejte pozorně to, co vám dávají druzí lidé, protože v tom velkorysém, zcela uvolněném podhoubí se vám objeví zvenčí důležité informace. Něco vám bude dáno prostřednictvím druhým lidí, vyrovnáno, splacen dluh. Jestli to bude slovo, čin nebo něco materiálního, těžko říct, ale může vám to slušně vyléčit kdysi zlomené srdce. Možná to snáz přijmete a uvidíte, když budete celí vláční, milí a takový hedvábně vlnití jako beránci. Zajímavé….

 

BÝK: Nadšeně do něčeho – a uvidíte, co vás přitahuje!

Dobrá zpráva je tu pro Býky, kteří hledají svůj směr. Zkuste s koncem roku do něčeho vstoupit, něčemu dát zelenou, něco prostě zkusit. Něco, co vás bude byť třeba jen dočasně lákat. Jde tu patrně jen o to prorazit stojatou vodu a vnést do ní vítr. Pak už se samo stane, že pohyb si najde cestu k vám a přinese vám to, co vás bude dlouhodoběji uspokojovat – a co máte rozvíjet dál. Nemusí to být nutně to samé, pro co jste se rozhodli, ale skrze to se k tomu svému dostanete. Obecně pak Býkům bude přát štěstěna všude tam, kde právě nyní pracují na něčem nebo žijí něco, co bytostně milují. Co je uspokojuje, také to je vhodný čas pro vylepšování vztahů obecně, jakýchkoliv. Uvidíte, co máte s druhými lidmi společné a doporučila bych v takovém případě vzít příležitost za ruku a podpořit mohutněji to, co máte společné, aby to pouto zesílilo – nebo se zjemnilo, zněžnilo – to sami uvidíte. Vrhněte se do svátečního času s vervou a on vám daruje přitažlivost.

BLÍŽENCI: Nechte za sebou drama…

Advent budete chtít strávit v klidném rozpoložení a v myšlenkách na budoucnost, možná budete i zvažovat něco, co v budoucnu má růst. Důležité cesty, rozhodnutí, směry – ta moudrost a chuť dotknout se své hluboké moudrosti bude velmi silná. Až  natolik, že může v některých případech rozvířit staré rány, bolesti, tady se prosím zkuste vyvarovat toho, že budete chtít někoho za svou bolest trestat – byť jen v myšlenkách. Vyvřelo to na povrch jen proto, abyste si to uvědomili, abyste třeba nezkoušeli uvažovat nad budoucími plány tak, že „toto, co vás zranilo, znovu zkusíte“… protože velmi brzy, zdá se, vás čeká překrytí těchto vyvřelin kvalitní  úrodnou půdou, která bude přesně tím, co potřebujete pro to, abyste se ve svých plánech cítili nejen pevní a uvěřitelní, ale také spokojení na duši. V adventní čas se vám do života přimotává do sváteční nálady a velmi hezkého bilancování nitka starých křivd, kterou musíte dobře vplést do svého svetříku. Tak, aby neškrábala, ale aby byla připomínkou vaší síly. Může to být i o událostech, které jsou podobné těm, které vás už jednou zranili – ale nyní k nim máte přistoupit zraleji a klidněji. A v tu chvíli se otevře moudrost, na kterou jste čekali – nebo řešení, na které jste čekali.

PROSINEC, ADVENT: Teplo domova a kam se z něj vydat?

 

Bude-li nás během adventu něco znepokojovat, pak to mohou být jakési vyvstalé noční můry nebo pocity viny, selhání pramenící z bilance celého roku. Někde si jednoduše konec roku přijde vybrat svou daň v tom, že vynese na povrch trápení, byť zveličené a více než realitu nám ukazující, že možná nezměníme to, co se stalo, ale můžeme začít teď a tady – a změnit to, jak to celé dopadne. Laskavé myšlenky, být k sobě laskavý a snaha nechat ty zlé sny rozplynout – v tomto případě se to nejlépe podaří v pocitu, že vlastně to všechno přineslo nové příležitosti, byť bude chvíli trvat, než se v nich vyznáte a vezmete časem do rukou ty, které budete dál žít.

Prosinec a adventní čas je ale více spojen s uvnitřněním, snad to souvisí už s tím zklidněným prosincem, kdy kdo se srovnal, spojil víc sám se sebou, prosadil sám sebe (u sebe samotného), bude mít úžasný konec roku, ve kterém právě může začít žít ty nové příležitosti k dobrým koncům i tam, kde to třeba letos tak úplně neodpadlo. Lépe si pak uvědomíme, že i to špatné nám přece jen přineslo něco dobrého. Ve všech cestách, jak z toho nepříjemného mi vychází dvojky  - máme se tedy zastavit a zkusit balancovat s dvěma možnostmi, zahledět se do budoucnosti a uvažovat, kam nás to reálně táhne…

Týden s první adventní nedělí od 22. – 28.11.: Co je to dobré pro vás? Naznačení kudy….

 

-         

Není tu někde spravedlivé ovoce?

-          Skoncujte s omezeními, mnohem živější život, novo zvyky

Týden nám přináší téma hledání a nacházení toho dobrého, co si zasloužíme, k čemu jsme se vysloužili a vůbec, budeme chtít se vydat za spravedlností. Já vím, že vždy není vše spravedlivé, ale nyní je velmi příhodný čas k tomu se znovu porozhlédnout po svém životě i okolí a podívat se, jestli vám někde nenazrálo spravedlivé ovoce. Ale také si někdo k vám může přijít s dotazem, jestli pro něj něco už nemáte, protože by se to jaksi hodilo… Přitažlivost k dobrému je veliká, takže to vnímám jako čas zněžnění, hledání tepla domova, vyrábění a vylepšování svého zázemí, ale také jako čas, kdy projdou zkouškou vztahy, kdy je budeme chtít mít dobré i za cenu, že rozrýpneme něco, co nám ten vztah jako domeček z karet zboří.  Na druhou stranu to klidně může být týden osudových setkání, událostí, které budou stát na počátku nových časů, nových lásek, nových životních cyklů. Rychlé náhody, nečekanosti – nám právě mohou ukázat, kde je pro nás to dobré, kam nás to táhne. Pokud nevíte, kam a co a tápete před koncem roku, nechte se tento týden vést. Osud vás vezme za ruku a i kdyby maličkostmi, naznačí vám, kudy.

Velmi příjemný týden to může být pro toho, kdo za sebou nechal nějaká omezení, kdo se s něčím smířil, usmířil, vzal si zpět svojí sílu (až tak poetické to může být). Tam se uvolňuje cesta k novým možnostem, akcím, životu a hlavně novému stylu prožívání života. Mnohem živějšímu! Takže fajn týden pro boj se svými zlozvyky a neduhy, protože jakmile na to dobré kápneme, okamžitě se nám uleví. Dobrý čas na nové začátky, které myslíme opravdu vážně! Na dodělávky, do kterých se nám nechtělo, ale chceme je už mít hotové.

SOBOTNÍ POHODA: Odvážné cesty (v duši)

Kam vás to dneska vede? Představte si, že nemáte vůbec žádné omezení a že můžete cestovat tam, kam chcete. Že můžete měnit život, sbalit si kufry a žít život, na který se v tuto chvíli cítíte být připraveni. Nevšední téma pro sobotní čaj, že? Ale pro úvahy tu máme kartu Vozu, pohybu, změn a karty zkušeností, které zatěžovaly, ale něco nás naučily. Snad proto, aby se nám uvolnila cesta vpřed, potřebujeme nyní sami sebe prožít volněji. Spravedlivěji. Jinak. Byť jen ve svém nitru. Co nás svazuje – a co by bylo, kdyby nás to nesvazovalo? Které závazky vlastně moc nechceme, ale jsme nuceni je žít? V takovou chvíli zjistíme, že i naše strachy někdy pramení ze strachu z něčeho, co vlastně vůbec není naše téma a je to téma, které jsme si na hřbet nechali hodit druhými lidmi nebo zkušenostmi, které vyrorstly do obludných děsivých rozměrů.  Traumata, která žijeme, možná nejsou vůbec potřeba, protože už s námi nemají co dělat.  Především mi to uvolnění se do představ a svobody jde do oblastí, ve kterých se vidíme pokřiveně, špatnější než jsme ve skutečnosti. Tak se zkusme na tyto oblasti zaměřit a ověřit si, co naše fantazie samovolně vyplodí, pokud sami sebe od těchto vnějších provazů osvobodíme.

Tak to už vypadá jako pěkné téma k čaji

PŘED VÍKENDEM: Do tváře svítání…

 

Víkend nás vezme do světa úspěšných. Možná budeme diváky, možná budeme účastníky. Ale tento poslední předadventní víkend  nás má dotlačit k pohodovému prožívání, i když ty cestičky mohou být jakékoliv, přičemž jedna z těch nepříjemných může být o tom, že nám hodně bude vadit úspěch v okolí, bude v nás budit lítost a chuť otočit se ke všemu a ke každému zády. Proti sobě totiž stojí velmi vyostřené emoce – obrovské štěstí a hloubka prožívání – a obrovská frustrace a prázdnota. Pokud vás potká to špatné, tak asi nejlepším řešením bude nerýpat se v tom víc než je třeba pro kvalitní odplakání, ale snažit se najít právě tady tu cestu. Řešením k našemu vlastnímu štěstí je totiž přejít obrazně přes křehkou, úzkou lávku, ta může představovat cokoliv, ale je tam to křehko, to, že musíme jít po špičkách, s podporou toho, co známe, víme, s podporou toho velkého chtění a vedení. Přitažlivosti nového. Máme v sobě tedy tuto přitažlivost budoucnosti pěstovat. Jakkoliv se vám namane. Můžete udělat první krůčky… můžete ochutnat první ovoce svého úspěch. Můžete se rozhodovat a s každou jiskřičkou rozsvícenou vám bude dobře.

Snad jen pozor na to, co dohořelo, co už tady není, co víte, že vás drží na řetězu u neúspěchu. U slz a smutku. Máme se k něčemu otočit zády a dívat se, jestli tímto změněným úhlem pohledu nehledíme do tváře svítání.

Adyashanti: Pád do milosti

 

Kdybych se na knihu Pád do milosti měla podívat více prakticky, asi bych ji doporučila každému, kdo:

-          Chce milé čtení před spaním

-          Léčí v sobě trauma, křivdu, vztek

-          Prochází životní krizí, kdy hledá nový smysl života

„Jenže jaký následek mají naše neustálé soudy a hodnocení toho, co bylo a co je? Jaký to má na nás vliv, ať už individuálně nebo kolektivně? Vede nás to k míru? K duševnímu zdraví? A co je ještě důležitější – je to vůbec pravda? Opravdu by tento okamžik měl být jiný, než jaký je? Měla by minulost být skutečně jiná, než jaká byla? Když se mysl začne otevírat, vidíme, že toto neustálé posuzování nás vlastně vede k utrpení. A jakmile si to jasně uvědomíme, získáme tím schopnost s tím přestat.