KDE SE RODÍ manipulátor?

 

Jak se z člověka stane manipulátor, nebo se takový už rodí? Je to jedna z otázek, kterou je dobré mít při zkušenosti s takovým člověkem zodpovězenou. Protože tak snáze pochopíme, že s námi samotnými, nebo s oběťmi těchto lidí, máme ve skutečnosti pramálo společného. Jen jim sedneme do noty. Oni prostě vyhledávají ve svém životě lidi, kteří snadněji uvěří tomu, že jsou nedostateční a vadní. Manipulátorem se člověk rodí, nebo je jím vychován životem?

To je otázka, na kterou ani psychologové nevědí přesně odpovědět, ale patrně se spojují oba vlivy. Osobnostní rysy určitě nějaké jsou a pak záleží na dalším životě jedince, jeho výchově, jestli se u něj projeví manipulátorské sklony nebo narcismus a do jaké míry.

Jsou takové rodiny: a mnohdy to platí, osobnostní rys se dědí a je-li posílen ještě výchovou, snadno se pak takoví lidé táhnou rodovou linií. Otec byl vždycky dominantní, syn bude taky. Protože k tomu má dědičně sklon a protože toto chování považuje za normu. Matka byla generál, dcera bude taky. Ač k tomu všemu se mohou ukrývat v lidech i další faktory, díky kterým se člověk stává manipulátorem. Je to normální vzor z rodiny. Teoreticky tito lidé mají šanci na nápravu, když pochopí a prožijí, že vztahy mnohem funkčnější a pohodovější vznikají a žijí se jinak.

Oběti a vrazi vztahů: Jste-li obětí takového dětství, máte dvě možnosti. Chovat se naprosto jinak či sklouznout do celoživotního bojování s traumatem z takové výchovy. Ale některé oběti či týrané děti se naopak také stávají tyrany, vrazi vztahů. Za prvé proto, že to jinak neumí, za druhé proto, že to je méně bolestivé než stále být oběť a nechat se upozaďovat okolím. Už nechce zažívat tu bezcitnou bolest, která mu byla působena. Rozhodnutí bránit se preventivními útoky je pak výsledkem nesmírně bolavé duše toho člověka, který vůbec světu nevěří, nevěří sobě, má velmi nízké sebevědomí, nepouští k sobě emoce, a tak kolem sebe kope, aby předešel ublížení sobě samému…

I to ale není omluva k ubližování druhým, i tady je prvotním úkolem takového člověka uvědomit si tento vzorec v sobě a napravit ho. Uleví tak sobě, a především i svému okolí.

Vysoká inteligence a výhody: Jsou i tací, kteří oplývají vysokou inteligencí. Četla jsem o ní trefný název „zločinecká“ nebo „politická“, může to být až kombinace s jinými psychickými poruchami, sociopatie, psychopatie, ale někdy jsou to lidé, kteří zkráceně řečeno mají velmi vysokou inteligenci, umí promýšlet až za roh a ve svůj prospěch, o tři tahy dál… a vědí, že manipulace s druhými, či jejich zastrašování jim nese výhody. A to nemluvíme jen o člověku s kravatou, ale taková umí být i tchýně nebo matka, která ví, že svým nesnesitelným chováním si k sobě poutá pocity viny právě to, co potřebuje.

Společné pro všechny typy vzniklých či narozených manipulátorů je obrovská emoční bolest, kterou skrývají, snad s výjimkou těch, kteří kvůli psychické vadě emoce příliš nebo vůbec necítí. Jde tu o hru o moc; manipulátorem se člověk stane proto, aby nemusel nikomu ze svého okolí dát svou moc nad sebou.

Protože to kdysi zažil, a ono to hrozně bolelo…

Čím větší má pak moc nad druhými, tím menší je pro něj riziko, že ti druzí zaútočí nebo se postaví na odpor. Z čeho pak plyne i ten vzorec, že když se začnete manipulátorovi bránit, začne být ještě agresivnější, protože vlastně tnete do živého. A pak se stanou dvě věci, buď se to bude tak stupňovat, že nakonec znovu podlehnete emočnímu vydírání, nebo vytrváte a dotyčný zkrotne, protože takové nastavené zrcadlo nevydrží dlouho. Odejde, uteče, ale bude si to pamatovat a ve chvíli, kdy vycítí, že zase slábnete, o to větší kudlu do zad dostanete. Takže vyhrát nad manipulátorem je o tom, že se dostanete do pozice, ve které už musíte vydržet celý život.

Manipulátoři vznikají ze strachu, z bolesti. A strach a bolest šíří kolem sebe.

Oni nejsou svým způsobem povinni se zlepšovat, někteří to ani nedokážou, některým jejich stav dokonce vyhovuje. Vy sami jste povinni to přetnout, odejít, vychovat své děti jinak nebo bez jejich vlivu na ně. Vzít zodpovědnost za sebe a za to, aby se jejich jed nešířil.