Máte pocit, že váš život příliš ovlivňuje něco, co souvisí s vaším rodem, předky? Pak je to kniha jako stvořená pro samoléčbu, samostudium. Nabízí možnosti, jak se dostat ke svým odpovědím, které potřebujete, ale také nabízí podporu a znalosti fungování toho, jak na nás přechází rodové úkoly, kletby, ale i kus štěstí. A tohle byla třeba část knihy, která mne oslovila nejvíce…
„Důležité je nebrat si to, co k nám od našich předků přichází, osobně, nýbrž danou věc přenechat tomu předkovi nebo té předkyni, kterých se skutečně týkala. I když zasahuje do našich vlastních buněk, není naše téma a není to původně ani naše zranění. Patří někomu, kdo byl v rodové linii před námi. A proto je možné jej zase vrátit tomu, od koho vzešlo…“
Asi nejdůležitější část celé knihy. To, co si z knihy pravděpodobně
máte vzít. Pokud tedy nejste mezi těmi, kteří plni zájmu půjdou naplno do
zkoumání a s péčí si na sebe vezmou to, co vzít na svá bedra chtějí.
Příběhy minulosti… nic víc… my jsme my a my tvoříme půdu
pro naše potomky
I když se budeme
věnovat velmi hlubokým tématům, přáním, obavám, velkým životním a rodovým
vizím, i velkým dramatům, válkám, úspěchům, zničeným životům, je vždy dobré mít
na paměti, že jsou to příběhy naší minulosti, nikoliv něco, co musíme nějak
řešit.
To osvobození se od nutnosti a prokletí, které musí být a
nejede přes to vlak, mne vyhovovalo a kniha se tak stala stravitelnější než
třeba legendární Prvotní otisky a jejich vliv na život člověka, kniha, která byla
v tomto až moc nekompromisní a člověka zatíženého stresem rodičů v podstatě
odepisovala.
A každý životní příběh je jiný, některé jsou velmi silné,
tuhé a bolestivé, jiné se uvolňují poměrně snadno, děkuji tedy za příběhy, které
jsou v knize sdíleny a které nám ukáží, že v tom rozhodně nejsme
sami.
A tak se stává práce na vyléčení rodu o mnoho lehčí, protože
se stáváme diváky něčeho, co má na nás vliv, co nás formovalo a my můžeme
pochopit proč… a víc nic. Víc není třeba.
Ta silná nastavení v rodinách jsou často nenápadně
tuhá. Často nám to vnutilo myšlenky nebo plány, které nejsou vůbec naše. A to
nemluvím o rodově předávaném obchodě nebo statku, nebo pracovní kariéře, ale
třeba i o pocitu, že musím sloužit… nebo utíkat…. Nemusím. Máte-li takové pocity
a cítíte-li, že to není ono, že se vám nedaří, nedělá vám to dobře,
prozkoumejte, jestli jsou vůbec vaše…
To bylo druhé velké uvědomění z této knihy.
A někdy právě v kořenech našich rodů můžeme najít
odpovědi na otázky, které hledáme. A mnohdy se tam i inspirujeme.
Autorka vytvořila knihu jako velkou přednášku i pracovní
sešit
Kniha je plná informací, vede nás celým procesem, vysvětluje
a nabízí cvičení, která nás vedou do lehkého uvědomění si minulosti a
praktických věcí, ale kdo bude chtít, může si vybrat i z těch, která ho
zavedu do hlubin.
Tato cvičení je dobré si zapsat. Vracet se k nim a
třeba si je za nějaký čas zopakovat.
Nebo připomenout formou toho zápisku. Protože jedna věc je to uvědomění v tu chvíli,
druhá je potom to, když chvíli s tím žijeme, některé věci se mohou začít
samy rozlamovat a sedat si na nové, lepší místo.
PRVNÍ OTISKY A JEJICH VLIV NA NÁŠ ŽIVOT
Znáte tuhle knihu? Oproti ní je Síla rodu jemnější, přívětivější a dává víc nadějí řešit předávané rodové trauma, za mne je to kniha optimističtější a rozhodně nevrhá čtenáře do beznadějné situace. Jediné, co mi přišlo moc, je přesvědčení autorky, že téměř všichni předkové jsou dobří a chtějí rozřešení. Ne, jsou mezi nimi i vyloženě zlí a škodliví a je dobré být opatrný v případě, že přizvete předka, který měl zlou pověst. O jeho touze po dobru není dobré být laskavě přesvědčen.
O autorce: Kaja Andrea Otto, spirituální feministka
podporuje sílu žen, má podcast na SoulWaveRadio a různé semináře a setkávání.
Byla oceněna cenou pro ženy podporující svobodu žen. Bydlí střídavě
v Hamburku, na Kanárských ostrovech a v Arizoně.
Vydalo nakladatelství Synergie Publishing.com, 2023, www.synergiepublishing.com
článek je doplněným textem pro Kultura21.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat
Chcete k tématu něco napsat? Směle do toho!