Zdá se, že únor nás vítá celkem klidně, ačkoliv mám pocit,
že ne a ne se zbavit toho úplňkového změknutí, zjasnění, prostě události, které
nás měnily? Faktem je, že možná tedy už na prahu vodnářského novoluní nelze být
v lepším rozpoložení, protože se může udít parádní věc: věci se spojí tak,
že se posuneme kupředu i doopravdy. První krok, první nabídka, první pobídka.
První polibek, první práce, první cokoliv… anebo jen, a to vůbec
k zahození, první volné nadechnutí se s tím, že tohle jsem já a vůbec
nedělám chybu! Nadšení tady z druhé poloviny týdne doslova prýští i
přesto, že první část je ještě taková za mlhou, v oparu z myšlenek a
snů… Touha meditovat, zklidnit se, cestovat za klidem, vylepšit tělo, duši, dát
sobě to, co potřebuji – a ano, klidně se tomu poddejme, protože to jen lépe
umožní dít se změnám, které se týkají jak toho, co jsme si vysnili a
naplánovali, ale i toho, kde jsme si nebyli jisti. Najednou si jisti budeme.
S důvěrou a možná nepříjemným pocitem opustíme to, co tady bylo a už to
není aktuální… to se týká třeba snů a plánů, u kterých si konečně řeknete, že
tudy asi ne (nebo ne nyní) a uložíte je do šuplíčku. Třeba na ně dojde čas,
třeba ne… Ale také jasněji uvidíme, že máme to, co máme a to je nejlepší
startovní čára pro cokoliv, možná dokonce i pro to, co skutečně potřebujeme a
chceme. Může to být pěkná změť! Tak ať
se daří!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Chcete k tématu něco napsat? Směle do toho!