-
Odvaha pramení z vědomí naučeného, z chuti jít do nového
První září je tady! Máme do něj vstoupit odvážně s tím,
že odvaha bude pramenit z toho, co opravdu chceme, k čemu jsme
v průběhu léta dozráli – a toho si prosím velmi važme, i proto nás to
možná ještě ty poslední srpnové dny vrací k rekapitulaci, k touze v pokoře
se ohlédnout a vědět, že se něco v létě stalo, něco se změnilo, navenek
nebo v nás samotných, to už je na každém. Ale je to tu, máme nyní udělat
nějaký praktický krok. Nebo jsme k němu nuceni , symbolika prvního září je
naprosto dokonalá, ať chceme nebo ne, tak musíme do nového. Ale i celkově to
tady tak vypadá – ty nové cesty, nové příležitosti mohou být jak dobrovolné,
tak k nim můžeme být i donuceni okolnostmi, ale v každém případě do
nich jdeme s tím, že víme, jak je zvládneme, že víme, jak ně – dozráli
jsme. Naučili jsme se. Víme. Zkušenosti jsou nyní naší největší silnou
stránkou.
Využijme je. Vzpomeňme si na ně. Uvědomme si je. Jako
zásadní mi tu přijde také chuť do toho nového vkročit, protože s tou chutí
zároveň přijde i smysluplnost toho nového činění, nového období – dá to smysl.
Dá nám to jistotu zázemí do budoucna. A ty výrazné zkušenosti nebo nechání
teoretického období za sebou a vstup do praktického období – to je další velká
věc. Takže zvažme, kde už nemusíme být
učedníky, ale můžeme být učiteli. Třeba. Symbolicky řečeno.
