- Kde můžu vyjít ze svého stínu, v němž se schovávám?
Pokračuje nám tu atmosféra „vycházení ze stínu“, kdy tím
stínem, nebo tím, co nás brzdí, může být něco, nad čím příliš dlouho váháme, co
je přepřemýšlené, překombinované nebo do čeho se bojíme vejít, protože… tisíc
důvodů, ale cítíme a víme, že se tomu kroku bráníme a nacházíme si milion
výmluv, proč ne, proč to nejde a tak podobně. Takže to schovávání se „sám před
sebou“, může být velkým tématem. Zejména, pokud potřebujete se ve svém životě
někam pohnout a ono to nejde, a celkově život plodí zklamání a žádnou akci –
pak stojí za to zvážit, jestli si tímto způsobem nestojíme na štěstí
v podstatě sami.
Druhým zásadním vlivem tu je možnost nových začátků, i velmi
razantních – kde přesně budou, to se asi ukáže až v průběhu týdne, protože
to je něco, co postupně vyzrávalo, co se odhalovalo, co se třeba zvýrazní nebo
odhalí pak i ke konci týdne v době novoluní. To je oblast, která ať vás
zklamává, nebo naopak plní nadšením, chce nějakou akci. A to velmi důraznou.
Něco rázně skončit, něco rázně začnout. Nemazlit se s tím. Přesněji nelze
definovat, protože škála může být široká, mohu jen říci, že to ucítíme velmi
jasně – přijde mi to znovu jako to letně prázdninové vymotávání se
z pavučin, takže třeba tam, kde toto cítíte, dejte si pozor na to, co se
vám bude kolem nabízet, co se budete dozvídat, protože je čas v něčem udělat
zásadní rozhodnutí, krok nebo ukázat svoji sílu. S něčím se smířit,
s něčím se usmířit a díky tomu jít dál…No, a zase jsme u toho vyjití ze
svého stínu.