Nový rok začíná, nyní už definitivně i pro toho, kdo čekal na rozpuk jara a beltinovou atmosfréru. Ať už tento vliv začínal během konce dubna, trval až do tohoto novoluní, nebo ho nyní pocítíte zcela nově, je to pocit velmi silný: něco musí být jinak, něco musí být nově, něčemu je třeba dát naprosto nové základy, nebo ty základy od základu opravit. Naše pozornost je nyní přiváděna k základům, k hmotnému světu a k pěstování toho, co nám ty základy tvoří. Můžeme více vidět, v čem jsme dobří, můžeme mít více příležitostí zvenčí v tom, více tyto věci v životě rozvíjet. Chyťme se jich. Můžeme také přijít k nádherným výsledkům svého minulého tvoření, k odměnám. K úrodě. Když si věnujeme klid a ticho, celkem snadno budeme schopni vejít do svého středu a do vyrovnanosti, ze které vchází nápady, inspirace a řešení, na které jsme čekali, nebo která jsme marně snažili ze sebe vyškrábat silou.
A druhým silným vlivem je zátěž. Může jí být tedy víc než
kdy jindy, ale to v tento čas proto, abychom viděli, že je jí více než
zvládneme, než potřebujeme. Nějakou
zátěž můžeme odhodit a nic se nestane, je zbytečná, je to jen zátěž pro zátěž.
Nebo ze zvyku, což tu už minulé týdny také bylo.
Takže stručně a jasně: proberme se špínou života, zátěží a vyhoďme to, co
nepotřebujeme. Zaměřme se více na opravdu nové a čisté listy papíru, věnujme
pozornost v tom novém a kvalitním hlavně tomu, co se týká zázemí, lásky,
vztahů, panování nad svým životem a rovnováze.
A mnohé ty nápady, inspirace a rozlousknutí přinese osud
sám, jako lusknutím prstu – najednou prostě budeme vědět. Ta řešení snad ani
nejdou přímo zvenčí, ale jsou z nás. Velké
niterné proměny, které v nás ať už emocionálně nebo fyzicky,
vytvoří počátky nových věků.
