S posledním dnem roku přináším rozhovor s člověkem, který mne těší a natěšil mě svou přítomností na nadcházející jaro. Na vůni zelených bylinek, jara a rozkvětu.
Zahleďme se společně s ním do jara, kdy budeme znovu cítit život ve vzduchu a prociťme si vděčnost, kterou bychom k darům přírody měli vnímat.
Je škoda ptát se takového
člověka na to, kterak k bylinkám přišel a jak relaxuje, ostatně to všechno
se kromě obrovského množství psaní o zelených přátelích, můžete dočíst
v jeho knize Můj bylinkový svět, kterou sepsal za pomoci Pavlíny Brzákové. Já se chci nyní ptát na to, co mi při
procházkách přírodou a vaření čajů vrtá hlavou, nebo na to, co jsem kdysi jako
mladá nadšená bylinkářka věděla, ale všední dny mi daly zapomenout… Možná jsou to dílem otázky naivní, ale tak nějak vděčně jsem je cítila.
První otázku nosím v hlavě už od chvíle, kdy jsem Vás viděla v Duši K. Listy stromů – jsou málokdy léčivé… proč? Třeba javorový list, dubový list – je to tím, že v listech je víc zelené „obyčejné“ hmoty? Nebo mne vyvedete z omylu?
Ale spousta stromů má léčivé listy, jen se o nich možná málo ví. Bříza léčí revmatismus, jasan ztepilý ledviny, revmatismus. Jinan je skvělý na mozek, dub léčí průjmy, vrba obsahuje látky obsažené v léku Aspirin, ořešák červený léčí vysoký krevní tlak, ořešák plísně a kožní problémy, habr hojí rány ve formě obkladu, broskvoňové listy pomáhají při virózách, infekcích i rakovině, pustokryl zase léčí játra, má protiplísňové a antioxidační účinky. Listí z černého bezu léči revmatismus, akné. Ibišek syrský zase zevně použitý na vlasy nahrazuje šampon, protože obsahuje saponiny. Je jich dost, co říkáte? Navíc jsem uvedl opravdu jen ty základní léčivé listy, je jich mnohem více…
