Tančeme na své úrodě, radujme se, testujme, kde jsme dobří! Skoro bych si tento čas představila jako čas, kdy si můžeme jít zaběhat a otestovat si, jak nám letní aktivity zlepšily kondici. A zjistíme, že zlepšily a budeme mít radost v tom čase, kdy už voní první suché listí, když je už lehce navlhlé, nebo do něj praží pomalu slábnoucí slunce. A doma si dáme třeba dobrou ovesnou kaši, hřejivou polévku nebo cokoliv, co už voní podzimem. Jo, třeba jablečný závin. Tak přesně taková je podzimní rovnovdennost, čas velmi sváteční v tom, že se loučíme s létem, od nynějška už bude každá noc trošku delší než den a my se začneme pomalu s našimi myšlenkami a výsledky roku ukládat k přezimování. Obecně je to čas, kdy dobře vidíme, jak na tom jsme. Čeho jsme dosáhli, co je pro nás dál reálné.
A letos?
Konce a začátky činěné vlastní rukou. Příležitost najít hluboký vhled a novou
šanci. Bolestné konce, ale i úlevné začátky… a skoro se mi k tomu nechce
nic říkat, protože kolem toho všeho je takový až posvátný pocit, že možná
letošek nám dal šanci najít něco nesmírně vzácného, co jsme roky hledali a
právě nyní… máme možnost po tom sáhnout. Jestli to je na stříbrném podnose,
nebo budeme muset ještě rozseknout tuhou krabici, než se k němu dostaneme,
nevím… ale je to tady.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Chcete k tématu něco napsat? Směle do toho!