Nové možnosti a pocit, že si můžeme konečně oddechnout, to bude naladění času svatojánského a slunovratového. Částečně nám v tom pomůže to, co se bude dít, také to, co jsme sami velmi výrazně v životě změnili, ale také to, co prostě je potřeba změnit. Troufnu si říci, že tento magický čas, ve kterém se tedy podle pověstí otvírají poklady, můžeme využít letos mnohem víc naplno než kdykoliv jindy. Přijde mi, že víme, máme nakročeno. Nemusíme se zdržovat hledáním nebo tápáním nebo přáním si -ale to, co se má změnit a co se třeba bude měnit a vyvíjet v těch změnách v průběhu léta, máme už na stříbrném podnose.
Tak bych řekla, že můžeme tento čas věnovat děkování a
pokoře a vnímání toho, co jsme dokázali, co se mění a nadechování se k těm
novým úkolům, které nemusí být snadné, ale čekají nás v průběhu léta nebo
v celém tom následujícím ročním období.
Je to tak zvláštní a silný výklad, že bych o něm klidně
řekla, že tu jde o situace, kdy přichází zasloužená odměna, zasloužená úleva,
něco, nač jsme čekali a něco, co nám uleví z dlouhodobého trápení se. Přičemž jediné, na co se můžeme tak jako
hloubavě naladit, je otázka „jak můžu žít nově?“ a můžeme tak plánovat, řešit,
hledat cesty, jak žít to, o čem v tuhle chvíli už asi víme, že žít máme,
musíme, chceme. Důležité je udělat to, co po nás chtěl už květen; zavřít dveře
za bolavou minulostí. A to fakt definitivně, přičemž k tomu tady je, že
kdo to neudělal, tak v tomto rozjitřeném čase se mu jasně ukáže, jakkoliv,
že to udělat fakt má.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Chcete k tématu něco napsat? Směle do toho!