Od mé vůle k tvé – řízení univerza. A k tomu poustevník, který sedí na skále a dívá se v dál. Možná není ani duchem přítomen. Dvojité ticho, dvojité ponechání věcí se dít. Co to znamená v praxi? Den (či toto období) můžeme vnímat jako divadlo, film, který se kolem nás děje. Nechme věci dít. Udělali jsme dost, posunuli jsme kostkami našich osudů možná tak,jak jsme potřebovali. Všechno se nyní zpracuje a dostáváme výsledky, nebo se odsunují překážky – uvolňuje se cesta, naznačují se směry. To vše by k nám mělo přijít. Ano, může to být formou jasných událostí, ale také formou obrovské úlevy na duši, když se pro něco rozhodneme. Máme pozorovat to, jak náš život plyne právě v těchto dnech, protože nám to dává návod na to, jak dál. Co dělat, co nedělat, čemu se věnovat, čemu ne. Jako rušivý podnět tu je spěch, nenechání věcí se dít, chtění trhat nezralá jablíčka nebo pak, a to je velmi zajímavé – v cestě nám stojí lidé nebo situace, které nám znemožňují se učit, vyvíjet, vzdělávat, posunout se dál. Tak pokud se tak úplně na vlně necítíte, zvažte, jestli si v životě nedržíte myšlenky nebo činnosti, které Vás blokují, nyní by to mělo být velmi viditelné.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Chcete k tématu něco napsat? Směle do toho!