Víkendu bude přát nadhledu. Tomu, abychom viděli souvislosti ve svém životě. A abychom věděli, cítili, kde se máme projevit. Kde je naše téma, naše místo. A může to mít jak podobu velmi radostnou, to v případě, že jsme s koncem roku, minulého víkendu nechali za sebou minulost a pochopili, že něco už nemusíme nést, nebo v případě, že nás něco velmi nadchlo a je to nové a vnitřně naše. Pokud jsme ty krabičky minulosti neuzavřeli úplně dokonale a dál se rýpeme v něčem, co už dávno mělo být zavřeno, tak můžeme tento víkend dostat přes prsty tím, že se to znovu objeví a bude nás to emocionálně trápit a stejně nám musí znovu dojít, že tohle už je tak vyrýpaná jizva, že je to snad už na kost a víc to ani nejde, a je to už zcela zbytečné. Takže je to takový reparát Silvestra a konce roku: vidíme, kam nás to vede, tam je jednoznačně úleva a nadšení. A pokud něco trápí nadmíru a dusí nás to, je to jednoznačně něco, co už patří minulosti a mělo to tam už dávno zůstat.
Tak to uvolněme a využijme té příležitosti tkát svůj život
nově. S vědomím, že to děláme správně. S podporou vnějšího světa,
který se doslova těší na naše NOVÉ VÝTVORY.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Chcete k tématu něco napsat? Směle do toho!