V listopadu uděláme nejlépe, když se necháme vést. Na chvíli se vyplatí odložit těžké zkušenosti, pocit oběti, zlost, vztek a neustálé posuzování – jednoduše všechno, čím si škodíme, co nám brzdí život a čím sami sebe otravujeme. Dokonce se může stát, že takové vzorce u sebe objevíme, ne vždy si uvědomíme, že nějaké posuzování nám škodí, dokud se unaveně nezastavíme a neřekneme si: „ale proč já to vlastně pořád dělám, mám já tohle vůbec zapotřebí?“ To je přesně ten stav, který nám v listopadu neomylně řekne, kde máme cokoliv, ale i kohokoliv pustit k vodě. Možná úplně povolit vztahy, nechat věci se dít… a nechat věci a lidi kolem sebe se projevit. A jen to vnímat. Bez toho, aniž bychom museli vyskočit jako čertíci z krabičky a říct na to všechno svůj názor.
Ostatně, je to zajímavé… s podzimním listopadem mám
silný pocit, že utichá zbytečná komunikace, klevetění a všechno únavné se stává
zbytečným. A všechno zbytečné se stává únavným.
Dobrý kompas, co říkáte?
Ale pojďme tedy k tomu, co nás může obohatit, pokud
necháme věci se dít, pokud se necháme vést. Eso holí je nečekaných šancích,
prozíravosti, nápadech, které povedou k něčemu, co nás časem skutečně
nadchne, nebo čeho nebudeme litovat, ač to v první chvíli může vypadat
různě… Osud nás navádí lehce tam, kde
nás časem, dříve či později čeká čekané i nečekané bohatství, vítězství
v podobě šance nebo procesu, který tímto začíná a posune nás dál. Nebo
k něčemu zcela novému, ačkoliv se zdá, že pro to jsme připraveni nebo po
tom toužíme.
Listopad bude svědčit ztišení se, naladění se na to, co je
kolem nás, protože nám bude umožněno spatřit příležitosti k růstu – nebo
k tomu, k čemu příležitost v tuto chvíli nejvíc vyhlížíte.
A naprosto úžasně pak to zřejmé naladění „to je přesně ono!“
bude stoupat v prvních adventních dnech.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Chcete k tématu něco napsat? Směle do toho!