Jak zintenzivnit svůj pobyt v přírodě, na procházce? Jak prožít více do hloubky to, co nám příroda obecně nabízí? Zdá se to jako samozřejmost a po přečtení této knihy jsem ani k jinému názoru nedošla. Je to tak samozřejmé, o čem se tu píše. Ale o to smutnější je, že to často neumíme. Autorka na sebe vzala bohulibý úkol naučit lidi vnímat zeleň, přírodu, spojení s našim přirozeným životním prostředím.
Protože tímto prostředím nejsou čtyři bílé stěny, ani
dokonale vybavený dům či byt, ale právě ten mech či tráva pod nohama, sněhové
vločky ve vlasech, déšť na rukou a vyprávění listů stromu. Tam někde se cítí
naše duše doma, tam někde je léčivá energie pro člověka.
Co udělat jako první?
Mít z lesní mysli každodennost a dosažitelnost.
Příjemné (a také v dnešní době nutné) je, že autorka netrvá na lesu. Stačí
stromy, louka, palouček. Jednoduše kus přírody, ve kterém můžete být chvíli
sami, kde můžete procítit, i kdyby jen ten vzduch ve tváři a vítr ve vlasech.
Něco takového je vždycky nesmírně osvěžující a nezapomenutelné. Vyvažujeme
stres, aby v těle zůstala zachována rovnováha.
Množství cvičení: zvuky, city…
Na mysl mi také přišla scéna z dokumentárního filmu
z Himalájí, kde se mladá žena chodila učit zpívat ke starší ženě. A ta jí
říkala, že má pozorně naslouchat zvukům přírody, ptáků, zvířat. A tyto zvuky a melodie pak hledat v sobě a
projevovat. Příroda je moudrá učitelka. A právě cvičení naslouchání zvukům
krajiny je jedno z mnoha, které tu autorka uprostřed knihy nabízí. A je to
také část knihy, kterou otvírám nejčastěji.
Někdy se totiž chci opřít zády o strom, někdy chci
poslouchat, někdy vnímat vůně a vlhkost zvuku.
Zkráceně lze říci, že Lesní mysl v nás probouzí touhu
nechat se učit přírodou, ať už si z toho vezmete, co potřebujete. Protože každý si z této knihy může vzít
něco úplně jiného. Něco, s čím souzní. A probouzí také chuť pozorně vnímat
okamžik, to moderní slovo „mindfulness“.
A kde jinde mindfulness cvičit než v přírodě. Daná
cvičení nám mají také pomáhat s péčí o sebe, s čímž naprosto
souhlasím. Pomáhají uvědomit si naše tělo, duši a rozvíjí radost z toho,
jací jsme. A napadají nás nápady! Můžeme tu různými nenáročnými rituály nechat
starosti. Získat nadhled. Vzpomínat či nechat smutky za sebou
Autorčiny zápisky
Milujete-li čtení o životních niterných cestách, tak autorka
vám dá pěknou dávku laskavého čtení. Mnohé z toho, čím její duše
procházela, zná každý z nás. I pro chvíle s dobrým čajem
s medem, pro klidné večery pod peřinou – i pro ně je tato kniha jako
stvořená.
A druhý den můžeme v praxi za každého počasí i ročního
období jít a projít se svými místy s kouskem bující přírody a říct si –
nádhera.
I to je cesta, jak udržet mysl klidnou a bez stresu.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Chcete k tématu něco napsat? Směle do toho!