Dotírat může minulost, ale troufnu si říci, že v dobrém. Soucitně nám může rozkrýt příčiny současného stavu, soucitně nám může ukázat, jak moc už jsme dál a minulost už ztrácí barvy, tudíž prosím, nevybarvujte si pořád dokola tyto slábnoucí omalovánky… Je to čas podpory sobě samým. Ať už protože se chystáme k novému, nebo právě proto, abychom se vůbec mohli chystat k novému. Je čas se znovuzrodit. Významně to může souviset s novým viděním světa z posledních dnů, týdnů… nebo se zásadní novinkou, která se k vám dostala a změnila úhel pohledu na nějakou tu životní oblast. Proti sobě tu stojí chuť nad tím ustrnout a nechat si život ovlivnit něčím negativním, a zároveň vědomí, že když se nyní neodpoutám, tak to zase bude na dlouho. Je čas něco rozhodnout, pro někoho to nemusí být jednoduché, ale měla by tu pak přijít zvenčí nějaká výraznější podpora (od člověka, kterého máte ze srdce rádi nebo z oblasti, kterou vy sami máte velmi rádi a živí vás), která vám pomůže se rozhodnout. A znovu, nespěchejte na sebe. Až na to zaměření se někam…. Je to vše obklopeno tichem, radostí, zavřenýma očima, lehkým pochopením, které přichází v tichu a klidu. A hlavně se nezasekávejme v tom starém, nelpěme na tom, co drtí, protože by nás to drtilo ještě víc, dobré je, že už nyní vidíme, co přesně to je.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Chcete k tématu něco napsat? Směle do toho!