Týden nám může přinést hodně přemýšlení ve smyslu přemítání nad vším možným, i nemožným. Na světlo mohou vyvstat i záležitosti, o kterých jsme ani netušili, že je máme, že je řešíme nebo bychom řešit měli. Tím větší překvapení nebo rozčarování nám mohou přinášet, nebojím se říci, že to může být pak i velmi únavné a bezvýchodné. Ale i toto je tu z nějakého důvodu a když se postavíme těmto úkolům čelem, měl by nás Vesmír podržet, jak se říká: chytit a ukázat, kde je naše síla. Možná to jsou obnažené koutky se starou špínou, která už je tak zbytečná nebo přežitá, jen jsme ji neviděli, ale ona tam pořád je – zmatečné myšlenky a témata prostě nechte vyvinout. A ony se vyvinou, řekněme sami. Asi není třeba řešit to, co se nám tento týden zdá neřešitelné. Třeba v tom všem tápání je nějaká důležitá informace… třeba není. Pomůžeme si tím, že budeme pozorní sami k sobě.
Přemýšlíte-li nad něčím naprosto cíleně, nebo jste-li na
křižovatkách, které dlouho zrály, pomůže také klidné přistoupení ke všemu:
Neřešte tento týden nic silou, emotivně, přes moc, ale nebojte se zamířit
přesně, dovolit si zamířit přesně a tam, kde si jste jisti, opravdu jít do
nových řešení, do nových situací a udělat to, k čemu vás to celé už dlouho
vede, byť by to byla maličkost, nebo jen změna v myšlení. Dříve či později
nás to dovede do větší jistoty v životě, to lepšího zázemí, ke ztraceným
střípkům, které hledáme.
Není to jednoduchý týden, můžeme se cítit všelijak nepohodlně
a na všechno bychom se měli dívat z pozice člověka, který ví, co chce (i
kdyby to v tuto chvíli bylo něco, co si myslel, že nikdy chtít nebude).
Žádné komentáře:
Okomentovat
Chcete k tématu něco napsat? Směle do toho!