První dubnová sobota nám přináší možnost povznést se nad něco ne úplně pozitivního v našem životě. Pokud na vás padá nějaká stará křivda, neúspěch nebo se topíte v lítostech všeho druhu, nechte tyto emoce spadnout až do nejhlubšího nitra, do své intuice. Ta vám patrně v tento čas poradí, o co tam vlastně šlo a jestli si máte něco klást za vinu, nebo ne. A laskavě by vás také měla z těchto emocí vyvést. Podat ruku a vytáhnout zpět na nohy. Vyčerpaná energie a začátky, které tu jsou mohou být nejvíce tam, kde naše plány nedopadly tak, jak měly. I dlouhodobé. Najednou stojíme na jiném bodě, ze kterého zdánlivě jako by nevedla cesta tam, kam jsme chtěli. Otřeme slzy, ta cesta tam vede, jen vede jinudy, to tu už ostatně bylo včera. Dnes se nám navíc ukazuje, že je dobré vzít v úvahu jednu větu: „A co kdybych udělala v tuhle chvíli něco, čím nechám minulost za sebou, v podstatě ji obětuju, abych mohla žít nově/podle plánu/tak, jak potřebuji já a moje rodina nebo moje komunita?“ Protože se zdá, že tady nejde jen o nějaké osobní ambice, ale že ta tíha padá na lidi, na jejichž pohodě, nepohodě, stojí zázemí jiných lidí. Nic není jen dobro, nic není jen zlo, karta nás nabádá, abychom si tyto nálepky dnes zakázali. Zkuste tedy ještě pohlédnout na všechno zlo vašeho života jako na neutrální událost. To samé na dobré a šťastné události. Stalo se. Jak z toho všeho dál. Zajímavé ale je, že když uděláte ten velký skok skrze „svou oběť minulosti“, dostanete se k původním plánům, které jste si mysleli, že již opouštíte – naprosto k těm samým, nebo dokonce k vylepšeným, vhodnějším. Možná to je i víkend plný pochopení vlastních brzd a míst, kde si stojíme na štěstí…
Žádné komentáře:
Okomentovat
Chcete k tématu něco napsat? Směle do toho!