Nad námi budou tento týden poletovat příležitosti, kterak naplánovat budoucnost – možná úplně jinak, než jsme si představovali ještě nedávno. Z nesnází a ne-moci, ochromení dosavadních plánů nás vytáhne plán zcela nový, který něco starého definitivně nechává za sebou. Nemůžete-li se hnout dál, motáte-li se v kruhu divných náhod, schválností a je to všecko hlavou proti zdi – zkuste zauvažovat, že TOHLE necháte za sebou a dáte se opravdu jinudy. Události zvenčí by měly být laskavé v tom, že kromě těch otlučených hlav o zeď, nám přinesou i návrhy, byť letmé a nezralé, kudy by to tedy mělo jít, ale musíme za sebou znovu nechat zkostnatělé názory, postoje a možná tedy i celé dlouhé plány.
A znovu, stejně jako minulý týden, tu je čas ženské intuice, praktické jemnosti na sobě i druhých praktikované – osvědčené návody, které si přečtete, vzpomenete si na ně: „Proboha, jak jsem mohla na tohle zapomenout, vždyť to mi vždycky fungovalo?“ Vzpomínky, vlastní učebnice života bude nyní velmi cenná.
Je to obecně čas zastavení, plánování, udržování stávajícího, pečujícího, uzdravujícího… a do toho zvenčí sem tam přilétne dobrá informace, náhoda, která nás buď odstrčí od špatných plánů, nebo přistrčí k těm lepším. Ale jak říkám – musíme být otevřeni i tomu, čemu jsme byli ještě nedávno zavřeni.
A ještě na závěr: Nejsilněji toto bude znát kolem novoluní v Kozorohu, 13. ledna. Tam ty ťukance mohou být i pěknou řachou!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Chcete k tématu něco napsat? Směle do toho!