Letošní Samhain mi přijde něčím jiný – obecně se v tento čas ukládáme k zimnímu spánku a tak nějak bilancujeme. Jenže se nyní zdá, že tu je spoustu nedodělaného – což nám už nejspíše ukázal říjen tím, že nám nenechal vydechnout a přinášel buď nedokončená témata, otravně s nimi bouchal na dveře, nebo nám nosil nové možnosti a cesty a nápady, ze kterých prýští nadšení (ale také tisíc „ale“), různé odvalené kameny z cest a vypadá to jako všechno možné, jen ne čas na spánek.
Obecně letos: je nám přinášeno vyrovnání. Dilemata jsou ta, která je nutno řešit. Nové cesty jsou ty, po kterých by bylo vhodné se dát.
Nic víc, nic méně. Znovu ten důraz na pravdivost toho, co se
nám ukazuje. Máte-li nápady do budoucna, vezměte je vážně a zimu využijte
k jejich plánování a realizaci. Dozráli-li jste někam ve vztazích nebo
práci, sedněte si nad to všechno se svým partnerem nebo spolupracovníkem.
Naslouchejme okolí, protože nám tu bude ukazována mapa našeho života – pěkně
podrobná a z pěkné výšky. A to hlavně tam, kde se musíme chtě nechtě
loučit s nějakým bolavým srdcem, rozrýpanými ranami, které si už ale spíše
rýpáme ze zvyku sami. To je ale překvapení, když si vydržím sedět na rukou,
nejenže nic nebude bolet, ale zjistím, že ten čas mohu využít jinak –
efektivně. A navíc celé to ovzduší přeje tomu hledání, až urputnému, jindy zase
lehkému a náhlým prozřením, jednoduše budeme chtít vědět, co dál… a to, co
nás v životě opravdu chce doprovázet, bude hledat nás.
Dejme si tedy med (ten nejhezčí samhainový symbol vděčnosti a sladkosti) do
čaje či do mléka a nebojte se uvědomit si a požádat o to, co vaší duši náleží.
Na co se cítíte zralí, dospělí, kde se už spojilo srdce s hlavou a cítíte
tu přitažlivou energii.
Nic víc, nic méně.
Posaďme se do klidu a vděčnosti, ohlédněme se za uplynulým
rokem a nechme k sobě přijít to, co si skutečně zasloužíme. Možná se
usmějete a budete vděčni za to poznání. Pak vstanete a jednoduše otevřete branku
do nové fáze vašeho života.
Samhainová temnota nám letos ukazuje cestu ven. Je jako
hnis, který vytlačuje to nezdravé – co je špatné, jasně uvidíme, je to
nenapravitelné, došla s tím trpělivost, škodí to tak viditelně, že
viditelněji to už osud ukázat nemůže. Možná letos v zimě usínat a spát
nebudeme… protože budeme sedět čelem k svítání a východu slunce a nabírat
sil, nápadů, zážitků a vnitřního zrání. Ostatně, tohle vše se vůbec nevylučuje
s tichým vděčným usebráním a cestami svým podsvětím. Jen letos to podsvětí
nám říká, že by rádo udělalo nějakou desinfekci, deratizaci a všecko to… takže
pokud můžeme, ať se mu tam radši nemotáme.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Chcete k tématu něco napsat? Směle do toho!