Týden od 7. – 13.9.: Tvrdohlavý týden?

Začátek týdne ukáže pevná místa, směr

-        Střed týdne: střet lpění a uvolnění

-        Konec týdne: vezměte si zpět to své, bez ohledu na zloděje

Zdá se, že týden může být pro mnohé tvrdohlavý. Dejme si záležet se začátkem týdne, protože tady nám vnější svět hodně ukáže, kde jsme dobří: kde máme silná místa, kde jsou naše jistoty. Stejnou měrou je dobré vyhlížet příležitosti zvenčí, jakékoliv nabídky, změny, informace, nové obzory -mohou být skutečně tím, co nám podloží půdu pod nohama do budoucna. Čas přeje plánování, uvažování nad změnami, zklidnění mysli nad otázkou, co chci dělat dál, jak chci žít dál. Podobnou  měrou je dobré se také podívat na to, co máte a pořádně to pohladit, pomazlit, vylepšit. Rodina, zázemí – nyní je tady čas nastolit nové pořádky, uklidit, oprášit pavučiny, udělat si hezký večer, dobrou večeři a pochválit se. Čas tvoření hezkých malých, ryze našich vzpomínek.

To trvá až do poloviny týdne, kdy k té radosti a dobře myšleným plánům mohou přijít pochybnosti. Nevadí, protože jsou tu od toho, abyste je buď vyřešili, nebo to nechali volně plynout a sledovali, jestli to, co vám stojí v cestě, není už na odchodu. Ozvat se může téma lpění, kterému ale bude dána možnost se uvolnit, přijde řešení. Nenechte si vzít to dobré, to uvědoměné, co přišlo začátkem týdne.

S koncem týdne pak stoupá trošku tlak, někomu může pak přijít okolí nepřátelské nebo nepřející, můžeme být rozcitlivělí, takže pak své plány nebo svůj život sdílejte, byť jen slovíčky, tím více pak činy, jen s těmi, kteří jsou vaše krevní skupina. Jinak vás to stejně vyžene trošku do ulity samotáře. Na riskantní rozhovory to moc nevidím.

Na druhou stranu pokud tady vymýšlíte nějakou novou životní cestu, máte nové plány, je to ideální čas postavit se i svým vlastním, niterným bubákům, svým klackům pod nohama, protože budou víc a víc vidět. Ať vám bude v tomto čase vadit v rozletu cokoliv, zkuste celou situaci vzít z pohledu „mám sebevědomí, jsem to Já, pravá Já“….a uvidíte skrze ty klacky světlo. Mezi sebou tu  má totiž spor naše vnitřní síla, chuť až ohnivá síla se projevit – a možná něco ukradeného, kradeného, ztráty, pocit nespravedlnosti – odnešené něco, co patřilo nám. Tak fajn, mějme chuť si to vzít zpátky. I přes ten strach. I přes ten zlodějův odpor, ať už zloděj byl kdokoliv.